Ve spolupráci s oddělením dějin literatury Moravského zemského muzea v Brně jsme nejen pro děti připravili výstavu výběru z rozsáhlé ilustrační tvorby Ondřeje Sekory, který ve svém díle zúročil všechny své záliby. Už od dětství obdivoval a sbíral motýly a brouky, ale bavila jej i četba, kreslení a hrál fotbal.

Po gymnáziu začal studovat práva, ale po neúspěchu u první státnice na studium rezignoval. V roce 1921 byl přijat jako sportovní referent do redakce Lidových novin v Brně, kde začínal otiskovat drobné sportovní zprávy a reportáže, které doplňoval kresbičkami a karikaturami. Později publikoval ilustrované reportáže na různá témata a od roku 1922 kreslil spolu s Josefem Ladou do nově zavedeného Dětského koutku. Záhy si vypracoval osobitý rukopis založený na svižné kresbě a pohybové nadsázce, jednoduchosti a názornosti, v kombinaci linie a plochy. V roce 1931 ilustrovat první knihy.

Novou etapu svého života nastartoval v roce 1933 vydáváním seriálu o Ferdovi Mravencovi a během čtyř let publikoval šest knih, na které po válce navázal. Jeho kreslené seriály (dnes bychom je označili jako komiksy) měly všechny náležitosti. Byly dějové, zábavné, živé, obohacující a rozvíjející fantazii dětí. Plně se v nich projevila autorova schopnost vyjádřit náladu a rozpoložení svých hrdinů jednoduchými prostředky. Z počátku se inspiroval příběhy, které vyprávěl a psal svému synovi. Díky tomu respektoval dětskou zvídavost a hravost. Dnešním dětem je asi nejznámější postava Ferdy Mravence, který všechno uměl vymyslet a spravit, měl spoustu kamarádů, uměl si dělat legraci, prostě byl ukázkovým kladným hrdinou.

Ondřej Sekora - Ze života nejen hmyzuOndřej Sekora - Ze života nejen hmyzuZdroj: Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

Díky knižní podobě Ferdy Mravence se začal Ondřej Sekora více věnovat i psaní příběhů svého hrdiny a od veršíků a říkánek přešel k souvislému vyprávění. Dětská kniha se mu záhy stala výhradním tvůrčím dílem, vkládal do ní své literární a výtvarné ambice. Nechtěl se opakovat a hledal stále nová témata, kterým by se věnoval. Podařilo se mu docílit vzájemné souhry obou složek. Dovedl tvořivě rozvíjet nové, zdánlivě nesourodé formy jako bajka, dobrodružný příběh, pohádka a uměleckonaučná próza a vytvářet nové, osobité útvary. Vedle výtvarné tvorby se věnoval také maňáskovému divadlu a mimo jiné se zasloužil o vznik a propagaci zoologické zahrady v Praze, spolupracoval s Československým rozhlasem a stál i u počátků vysílání České televize.

V galerii budete moci obdivovat jeho známé hrdiny a sami se můžete přesvědčit, že každá postavička, kterou nakreslil, dýchá kouzlem opravdové poezie, humorem, uměním a dovedností.

Mgr. Hana Nováková, kurátorka výstavy

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě