Jedná se o materiál vzniklý usazením a zpevněním písku, jenž vznikl zvětráváním hornin na okolní zdvihající se pevnině (v centrální a jihozápadní části Vysočiny, možná i v oblasti dnešních Žďárských vrchů či Železných hor) a následně byl splaven do mělkého moře. Došlo k tomu v období křídy v mladších druhohorách přibližně před 90 miliony lety. Podrobným výzkumem zjistil druhý z autorů shodu ždíreckých pískovců s pískovci použitými při budování především sakrálních staveb v blízkém i širším okolí bývalých lomů.

Ždírecké pískovce jsou nazelenale šedavé, žluté až světle zelenavě žluté. Občasnou tmavě zelenou až černozelenou barvu způsobuje minerál glaukonit. Četné rezavé skvrny jsou způsobeny přítomností sloučenin železa. Stavitelé a sochaři využívali ždírecké pískovce vzhledem k příznivým vlastnostem, protože jsou snadno opracovatelné, jemnozrnné, masivní, dostatečně pevné vzhledem k výraznému prostoupení křemitou hmotou. Místy obsahují zkameněliny, např. miniaturní jehlice houbovců (mořských hub). Pro pískovce je typická přítomnost drobných jehlicovitých pórů s kruhovitými průřezy.

Tým Chotěboře: Horní řada zleva: Petr Doležal, Tomáš Hruška,  Vít Bělák, Pavel Zvolánek, Petr Krédl, Michal Beránek
Dole: Jan Dlouhý, Adam Buršík, Milan Lansman
Borci z Chotěboře obhájili třetí místo na turnaji. Finále bylo na dosah

Ždírecké pískovce byly ve středověku použity jako kvádrové zdivo, na klenbová žebra, svorníky kleneb a okenní ostění a kružby při stavbě kostelů - Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě (Foto 1), sv. Víta v Havlíčkově Borové, sv. Mikuláše v Krucemburku a kaple sv. Josefa na hradě Lipnici. V posledně jmenovaném případě bylo zjištěno jejich užití i pro sochařskou výzdobu konzolí podpírajících klenbu, např. sochu víly Flory s listovím (Foto 2) či hlavu démona s vyplazeným jazykem (Foto 3). Kromě gotických sakrálních staveb byly ždírecké pískovce použity např. při stavbě nádražní budovy ve Ždírci nad Doubravou a řadě dalších staveb.

Jan Juráček, Jaroslav Valečka