Gravitační přehradu stavělo na pět set dělníků v letech 1909-1913. Rok předtím byla postavena obtoková štola a jez, vybudované pro ochranu vlastní výstavby hráze. Štola měla být schopna odvést i přívalové vody, kvůli kterým byla hráz stavěna. V letech 1885, 1888 a 1897 totiž vznikly na Doubravě za Pařížovem značné škody vlivem povodní.

Hráz má základovou spáru sedm metrů pod dnem původního řečiště. Celkem bylo použito 35 000 metrů krychlových rulového kamene z nedalekého lomu. Dále zde bylo spotřebováno 310 vagónů labského písku a 460 vagónů cementu, vše včetně dalšího zařízení a práce 500 lidí za 1,5 milionu rakouských korun. Hráz je vysoká 31 metrů a délka v koruně činí 142 metrů. Specifický je u ní gotizující styl s věžičkami, které připomínají cimbuří.

Hlavním účelem této přehradní nádrže je zmírnění průchodu velkých vod v území pod přehradou. Dalšími účely jsou zajištění minimálního zůstatkového průtoku v profilu pod hrází, nadlepšování průtoku v Doubravě, využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie a v neposlední řadě rekreace a rybaření.

V roce 1992 bylo rozhodnuto o zřízení malé vodní elektrárny. Do obou výpustí jsou osazeny Bánkiho turbíny. Generátory jsou umístěny do vstupních podlaží domků v místech, kde stávalo ovládání šoupátek, která byla vyměněna za klapky. Spojení s turbínami je provedeno pomocí plochých řemenů. Elektrárna je napojena na 22 kV síť.

Přehrada Pařížov se stala osudem rodu Horských. Pradědeček Josef nastoupil na pozici hrázného v roce 1941. Vychoval tu se ženou tři děti a nejstaršímu synovi Jiřímu předal řemeslo a lásku k tomuto místu. Před několika lety už i Jiří předal funkci hrázného synovi, který se stará o chod přehrady.

Hráz je od 29. července 2020 uzavřena a je pro veřejnost nepřístupná. Důvodem opatření je nevyhovující technický stav ochranných prvků.

Informace o poloze a přístupnosti na webu jednoustopouceskem.cz/vodni-dilo-parizov/

Na webu jednoustopouceskem.cz najdete i další tipy na výlety.

Petr Žák, Jednou stopou Českem