„Ty věci si u nás uložil před odsunem neštěmický lékař Ferdinand Raffelt, který se dobře znal s mou babičkou. Děda tady byl před válkou starosta za německou sociální demokracii. Proto mohla naše rodina jako antifašistická po osvobození zůstat,“ popsala původ kufru dárkyně Eva Borovičková.

Jeho obsah podle ředitele muzea Václava Houfka představuje pečlivě střádaný rodinný archiv. „Skládá se především z fotografií, nejstarší pocházejí z konce 19. století, nejmladší z období druhé světové války. Zachycují všední život v Neštěmicích a okolí, sáňkování, plavbu přívozem, veslování na Labi, oslavy a podobně,“ přiblížil.

Pozoruhodné jsou také úřední dokumenty. Některé už byly starožitnostmi tehdy, jako třeba udělení měšťanského práva Antonu Raffeltovi radnicí lázeňského města Teplice roku 1865 nebo Knížka na obchod po domích vydaná tamtéž o čtrnáct let později.

Prohlídka zavřeného zámku ve Velkém Březně. Všechno čeká na sezónu a rozhodnutí vlády o dalším postupu proti pandemii covid-19.
Zámek Velké Březno spí. Bez turistů zde panuje strašidelná atmosféra

Místní historii ilustrují plakáty zvoucí na představení cirkusu a koncerty. „Tři větší soubory se zdají být badatelsky nejzajímavější. Jeden přibližuje službu Ferdinanda Raffelta v první světové válce jako vrchního lékaře v záloze, rukoval hned roku 1914 ve 24 letech. Fotografie rozstřílených vesnic a měst naznačují, jakými hrůzami si prošel. Jak si to vynahrazoval v době míru, ukazuje jiný soubor. Hodně cestoval, třeba roku 1932 podnikl měsíční výpravu do marockého přístavu Tetuán a španělské africké enklávy Ceuta, fotil a zapisoval si zážitky do diáře,“ uvedl detaily historik ústeckého muzea Martin Krsek.

Třetí z ucelených kolekcí připomíná život lékařovy manželky Pauly. „Pohybovala se v elitní společnosti. To dokládá například vizitka manželky ústeckého uhlobarona Ignaze Petschka Helene s ručně dopsaným poděkováním nebo korespondence s jednou z tehdejších hvězd německého filmu Olgou Tschechovou,“ doplnil Krsek.

V kufru odpočívalo i několik rodinných památek nearchivního charakteru, třeba růženec, tiskařská matrice pro osobní exlibris, portrétní miniatura syna či neuspořádaná sbírka známek. Ferdinand Raffelt se do Neštěmic pro svůj kufr nikdy nevrátil. Krátce po listopadové revoluci v roce 1989 ale navštívil Evu Borovičkovou jeho syn Heinz, narozený v Neštěmicích roku 1920. „Tehdy jsem mu jeden kufr předala, ale netušila jsem, že byly dva. Na ten druhý jsem náhodou narazila až teď. Bohužel mi Heinz přestal už před lety psát, nejspíš zemřel,“ poznamenala dárkyně.

Tomáš Měcháček
Herci nemohou hrát, tak hledají brigády. Třeba v nemocnici jako Tomáš Měcháček

Většinu obsahu kufru převezme městský archiv, který založí osobní fond Ferdinanda Raffelta, předměty se stanou součástí muzejních sbírek. „Jak jsem měl zatím možnost se s obsahem kufru seznámit, jsou podle mého názoru pro archiváře a později i pro badatele nejcennější osobní dokumenty a fotografie tohoto významného neštěmického lékaře a cestovatele,“ dodal ředitel ústeckého archivu Petr Karlíček s tím, že dům, který v Neštěmicích v Opletalově ulici číslo 276 ve 20. letech postavil Ferdinand Raffelt, slouží i dnes jako sídlo pro lékařské ordinace. Ústečané se s obsahem kufru mohou seznámit v supermarketu Globus v Trmicích, kde je vystaven ve vitrínách přístupové haly u pokladen.