Kliknutím zvětšíte„Nečinnost Evropské komise umožňuje PGE (provozovatel dolu pozn.red.), aby zbavila české a německé občany jejich základních práv, jako je přístup k vodě a bezpečný domov. Navíc ohrožuje přístup polských uhelných komunit k fondům, které se určeny na tranzici uhelných regionů. Je čas, aby Komise vyvodila odpovědnost vůči Polsku. Polská vláda musí přestat lpět na nadbytečném, nezákonně provozovaném dole a pomoci komunitě kolem Turówa dojít ke spravedlivější a čistší budoucnosti," řekl Riccardo Nigro z EEB.
Několik neziskových organizací v návaznosti na protest poslalo dopis šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové a jejímu místopředsedovi Fransi Timmermansovi, aby donutili polské autority k odpovědnosti.
Akce v Bruselu se uskutečnila u příležitosti výročí, které připadlo na 1. květen. Je to přesně rok, kdy polská společnost PGE provozuje svůj rozlehlý hnědouhelný důl Turów na základě prodloužené licence. Ta byla podle Greenpeace a dalších neziskových organizací udělena v rozporu s unijním právem. Částečně to potvrdila i Evropská komise, která ve výjádření uvedla, že licenční proces dolu porušuje nejméně dva zákony EU. Česká republika proto Polsko zažalovala u Soudního dvora EU. Na jeho rozhodnutí se ale stále čeká.
Mezitím přišla pro odpůrce dolu další špatná správa. Ve čtvrtek 29. května totiž polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí informovalo veřejnost o tom, že udělilo PGE licence na těžbu až do roku 2044, kdy má být vytěženo celé ložisko hnědého uhlí. "Podle názoru ministra pro klima a životní prostředí je pokračování těžby hnědého uhlí z ložiska „Turów“ v souladu se zásadou racionálního hospodaření, proto bylo oprávněné vydat rozhodnutí umožňující pokračování těžby provoz stávajícího těžebního závodu,” píše se ve vysvětlení polského ministerstva.
Rozhodování Evropského soudního dvora
“Toto rozhodnutí umožňuje pokračování těžby a následně další provoz elektrárny, která zajišťuje několik procent domácí poptávky po elektřině, což zároveň znamená, že odpovídá veřejnému zájmu,” uvedlo ministerstvo.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty tak pokračují kroky, které nebyly a nejsou v souladu s evropským právem. “Proto o nich bude na základě žaloby České republiky rozhodovat Evropský soudní dvůr. Věřím, že porušování unijní legislativy nebude přehlédnuto a polský investor dál nebude ignorovat oprávněné požadavky českých obyvatel žijících na českém státním území, v těsné blízkosti dolu,“ uvedl hejtman Půta.
Liberecký kraj a Ministerstvo životního prostředí zajistilo v blízkém okolí polského dolu měření hluku i hladiny podzemní vody. Chtějí tak dokázat, že vliv dolu je v mnoha případech negativních dopadů na okolí prokazatelný. „Škody, které způsobuje nejen na našem území dosavadní činnost dolu, jsou nesporné a doložitelné. Není dobré, že v tom bude polská strana dál bezohledně pokračovat. Mohla by například využít peníze evropské unie na přechod k zelené energii a nepoškozovat dále krajinu a kvalitu života všech, včetně polských zaměstnanců,“ uvedl Václav Židek, krajský radní zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.
„Ostatně i na polských sociálních sítích téměř polovina lidí volá po ukončení těžby uhlí v regionu. Vidí přechod na udržitelnou energetiku jako novou ekonomickou příležitost,“ dodal. Odkazuje tak na průzkum, který se nedávno objevil na polském internetu. Podle jeho výsledků podporuje 48 procent obyvatel zhořeleckého regionu, kam patří i Bogatynia a důl Turów, ukončení těžby hnědého uhlí a zavření dolu dříve než v roce 2044.
Divoká transformace? Ne
Polská reprezentace to dlouhodobě odmítá. Tvrdí, že transformace od uhlí k čistějším zdrojům energie musí být postupná. “Divoká transformace energie je extrémně nebezpečná a v rozporu s plánem, který Evropská Unie v rámci Nové zelené dohody předpokládá. Nekontrolovatelný a okamžitý kolaps energetického komplexu nevyhnutelně povede k destrukci celé komunity v regionu,” řekla nedávno předsedkyně představenstva PGE GiEK Wiolleta Czmiel- Grzybowská.
Řada odborníků však varuje, že pokud se bude v dole těžit až do roku 2044, celý region přijde o možnost čerpat finance z evropského Fondu spravedlivé transformace, kde je celkem 17,5 miliard EUR. Podmínkou pro jeho čerpání je odchod od uhlí.
Nedávno byly navíc zveřejněny dvě nezávislé studie, které ukazují, jak může polská elektrická síť fungovat bez Turówa už od roku 2027. Jedna z nich například ukazuje, že by bylo vybudování alternativy založené na obnovitelných zdrojích k současnému komplexu dolů a závodů v Turowě o více než 14 miliard EUR levnější a vytvořilo by se i více pracovních míst.
Podle europoslance Mikuláše Peksy, který se zúčastnil pátečního protestu před sídlem Komise, kvalita života českých a německých občanů žijících v blízkosti dolu rychle klesá a u některých z nich dochází k úpadku půdy a ztrátě pitné vody. “Nedávná studie Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší odhalila, že Turów způsobil odhad 120 předčasných úmrtí v roce 2017 a 51 000 dnů pracovní neschopnosti z povolání. Úkolem Evropské unie je chránit všechny své občany bez ohledu na hranice. Turów bezpochyby porušuje evropské právo. Rýpadla měla být dávno zastavena a je obrovskou chybou ze strany Evropské komise, že se tak dosud nestalo. Tohle Komise zpackala,“ uvedl Peksa.
Dodal, že prodloužení licence až do roku 2044 je "facka všem, kdo to myslí se záchranou planety vážně." Podle něj polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost se nám směje do tváře a životní prostředí pro její uhelnou lobby není argument. "Těžba v dolu je nelegální. A je načase říct, že posílat do regionu evropské peníze, které jsou určeny právě pro modernizaci průmyslu, je nyní nesmysl,“ komentoval situaci Mikuláš Peksa
1
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
