Když už se odváží vjet do polí zůstávají za nimi koleje hluboké po pás. „Půda je podmáčená tak, že se nedá vůbec připravovat. Měli jsme sít ozimy, ale nejsem si vůbec jistý, jestli to stihneme dřív, než zamrzne. V polích nám stojí tisíce hektarů kukuřice, ale nedá se síct. Když to na vytipovaných polích zkoušíme, zůstávají za technikou koleje hluboké po pás. Náprava nás bude stát mnoho úsilí i peněz,“ potvrdil Karel Čech ze společnosti ZEKO Dyjákovice na Znojemsku.

Má obavy z dalšího deště, který předpovídají meteorologové. „V sobotu má zase pršet, máme na poli ještě sóju, kterou potřebujeme sklidit,“ obává se.

Lépe jsou na tom zemědělci z Hodonic na Znojemsku. „Máme tady výhodu písčitých půd, které jsou víc propustné. Úhrny srážek u nás byly také o něco nižší, než v okolí,“ uvedl předseda představenstva Zemědělského družstva Hodonice František Houšť.

Na části pozemků se pustili do sklizně kukuřice i orby. „Musíme vybírat pozemky, kam můžeme vjet s technikou, ale ozimy ještě sít nemůžeme,“ podělil se.

Podle ředitele jihomoravské Regionální agrární komory Jaromíra Musila se s podmáčenou půdou potýkají zemědělci v celém kraji. „Je to plošný problém, každý, kdo jede po kraji vidí laguny v polích. Voda ztěžuje sklizeň cukrovky, hroznů vinné révy, brambor i kukuřice. Problém bude i kvalita zpracování půdy na podzim,“ shrnul Musil.

Nestačí sklidit ani osít

Velké škody v polích způsobuje voda v okolí Lanžhota na Břeclavsku, kde před necelým týdnem dosahovala v korytě řeky Moravy k pěti a půl metru a na třetí stupeň povodňové aktivity. „Pod vodou máme teď odhadem možná i čtyřicet hektarů polí. V dolinách dosahuje místy hloubky i dva metry, dlouho se vsakuje, půda ji nestačí pojmout. Zaseté ozimy jsou už místy vymočené,“ sdělil František Tureček ze společného družstva Pomoraví.

Obává se, že nestačí sklidit úrodu kukuřice, ani dosít plánovanou plochu ozimé pšenice. „Vůbec teď nejsem schopný odhadovat, jestli to stihneme, budeme dělat tam, kde není rozlitá voda. Vypadá to ale, že zhruba čtyřicet procent kukuřice nesklidíme a pšenici nedosejeme. Na některé pozemky zřejmě nevyjedeme do zimy vůbec, hrozí totiž propady techniky. Kombajny kolikrát nejde ani vytáhnout,“ přiblížil Tureček.

O úrodu brambor přišel kvůli vytrvalým dešťům soukromý zemědělec Pavel Alexa z Vranovic na pomezí Břeclavska a Brněnska. „Půl hektaru brambor se z půdy úplně ztratilo, když přišly vytrvalé lijáky. Na poli pak stálo dvacet centimetrů vody. Brambory jsou pryč,“ sdělil Alexa.

Letošní podzim je podle něj pro zemědělce extrém „Jsme zvyklí na sucho a vyhlížet vodu. Teď je jí moc. S tím ale musíme jako zemědělci počítat,“ smiřoval se s nepřízní počasí.