Kromě možnosti přenosu covidu-19 mohou nižší čísla proočkovanosti personálu působit i další potíže. Neočkovaní zaměstnanci by totiž v případě nákazy museli do karantény, chyběl by pak opět personál. „Je důležité, aby bylo maximum pečovatelů očkovaných. Aby byla kolektivní imunita co nejvyšší. Čím více očkovaných zaměstnanců bude, tím menší bude šance, že do zařízení covid opět pronikne,“ vzkázal Kamil Hajný, ředitel Domova pro seniory v Podbořanech, kde je naočkovaných 65 % zaměstnanců. „Bylo by samozřejmě lepší, kdyby jich bylo více. Riziko by bylo menší,“ pokračoval šéf domova.

Někteří odborníci se obávají toho, že starším lidem protilátky klesají rychleji. Neví se, do kdy budou díky vakcínám chráněni, neočkovaný personál by pak mohl v budoucnu představovat problém.

Podle vakcinologů má očkování ochránit nejen pečovatele, ale kvůli snížené možnosti šíření také jejich svěřence. „Podle mého by bylo nejlepší, kdyby v této oblasti, v domovech pro seniory, bylo toto očkování, povinné. Jako některá jiná. Přece jen se staráme o nejzranitelnější skupinu, měli by ho mít všichni,“ řekla ředitelka Městské správy sociálních služeb v Kadani Lenka Raadová. „Nevíme, jak dlouho u starších seniorů vydrží protilátky. Neočkovaní jsou pro klienty určitým rizikem. Ale je to dobrovolné, každý se musí rozhodnout sám,“ dodala Raadová s tím, že v Kadani mají proočkováno 90 procent personálu.

Podle celorepublikových statistik má vakcínu proti koronaviru zhruba 60 procent zaměstnanců domovů. V Ústeckém kraji se čísla pohybují od 60 do 90 procent. Podíl proočkovanosti mezi personálem domovů v regionu je tak vyšší, než odborníci vytyčili jako cíl pro celou společnost. Zastánci vyšších čísel ale připomínají, že se starají o nejrizikovější skupinu.

Část ředitelů domovů pro seniory neočkované pečovatele, pokud jich nebude hodně, za výrazný problém nepovažuje. Hlavní je podle některých proočkovat co nejvíce klientů, což se daří.

V litvínovském domově má vakcínu 77 procent zaměstnanců. „Nemyslím si, že by to měl být problém. Velká většina lidí je naočkovaných, pravidelně testujeme, dodržujeme přísná opatření. Jsme v rámci možností poměrně spokojení s tím, kolik lidí se u nás naočkovalo, jsme nad průměrem. Mnohokrát jsme o očkování mluvili, všechny jsme informovali, snažili jsme se, aby bylo očkovaných co nejvíce. Je to svobodná volba každého,“ připomněl ředitel litvínovského domova Vladimír Vopelka.

Důvody se různí 

V Děčíně je proočkovaných 60 procent zaměstnanců. Věří tam, že se čísla ještě zvýší. „Snad to problém nebude. Dodržujeme všechna hygienická nařízení, testujeme. Informujeme zaměstnance, vysvětlujeme, děláme osvětu, někteří se ale očkovat nechtějí. Mají různé důvody,“ uvedla ředitelka Centra sociálních služeb v Děčíně Lenka Plicková.

Dalším problémem, pokud by došlo k dalším atakům koronaviru, by mohl být nedostatek personálu. Podle některých ředitelů zařízení se při nízké proočkovanosti může stát, že v případě nákazy nebo kontaktu s nakaženým budou muset v budoucnu neočkovaní do karantény, pečovatelé by pak mohli někde chybět. „Mohl by to být personální problém. Pokud by šlo více lidí do karantény, měli bychom málo lidí a neměli bychom je kým nahradit,“ přiznala Věra Vonková, ředitelka Domova pro seniory Bukov v Ústí nad Labem. Z 65 lidí tam nemá očkování 20 zaměstnanců, tedy zhruba 30 procent. „Mluvím s nimi, snažíme se je informovat, přesvědčovat, děláme osvětu. Někteří ale nevěří. Bylo by určitě lepší, kdyby očkovaných bylo více. Bohužel, někteří prostě nechtějí,“ mrzí Vonkovou.

V chomutovském Domově pro seniory Písečná má vakcínu kolem 80 % zaměstnanců. „Kdyby neočkovaní museli do karantény, měli bychom potíže, byl by to problém. Část zaměstnanců ale prostě nechce. Někteří prodělali covid, další mají jiné důvody. Nemůžeme nikoho nutit, dáváme jim informace, říkáme, proč ano, ale je to každého svobodná volba,“ dodala Alena Tölogová, ředitelka Sociálních služeb Chomutov.