Přísná bezpečnostní opatření doprovázela v pondělí 10. února ráno převoz jednoho z nejvzácnějších archeologických nálezů – hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Z depozitáře Národního muzea v Terezíně ji na výstavu do Vlastivědného muzea v Olomouci odvezla v policejní koloně zásahová jednotka se samopaly. Původně měl exponát na Moravu putovat policejním vrtulníkem, ten však kvůli větrnému počasí nevzlétl.

Generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš uvedl, že hlava Kelta pocházející z konce 3. či z počátku 2. století před naším letopočtem patří mezi nejvzácnější sbírkové předměty Národního muzea.

„Její hodnota je nevýslovná. Půjčujeme ji jen velice výjimečně. Pokud se nepletu, tak v Olomouci ještě nikdy vystavená nebyla. Kolegové z Vlastivědného muzea nás požádali o čtrnáctidenní zápůjčku, tak jsme jim vyhověli,“ řekl Lukeš a připomněl, že lidé mohli exponát naposledy obdivovat například loni na výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea.

V Olomouci mají podle slov ředitele Vlastivědného muzea Břetislava Holáska z půjčení exponátu radost. „Opravdu si vážíme toho, že můžeme u nás tak vzácný a jedinečný předmět prezentovat. Věřím, že návštěvníci budou z možnosti vidět tento unikát na vlastní oči nadšeni,“ poznamenal Holásek.

Lukeš prozradil, že do budoucna by hlava Kelta měla být trvale vidět v trezorové vitríně v historické archeologické expozici. „Půjčovat ji nadále budeme pouze výjimečně. Je to vzácný předmět a musí mít zvláštní péči, nechceme riskovat jeho poničení,“ vysvětlil Lukeš.

Světový unikát v trezoru

V Ústředním depozitáři Národního muzea v ulici Prokopa Holého v Terezíně je předmět trvale uložen v trezoru. Vzhledem k tomu, že opuková hlava je velmi křehká, byla převezena ve speciální klimatizované schránce.

Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše je hlava Kelta na světě unikátem a jiná taková neexistuje. „Závidí nám ji všechny země, kde se dříve nacházely keltské civilizace,“ pochlubil se Lukeš a připomněl, že hlava byla nalezena 19. května 1943.

Archeologové dodnes přesně nevědí, koho přesně 25 centimetrů vysoká hlava znázorňuje a k jakému účelu sloužila. „Není jasné, zda měla i tělo, nebo byla jen na podstavci. Keltská civilizace nám nezanechala žádné písemné záznamy, ač asi psát uměli. Dodnes je pro nás jejich způsob života a fungování tak trochu záhadou,“ doplnil ředitel Národního muzea.

Nálezcem hlavy byl Josef Šlajchrt, který ji v několika kusech objevil v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Ač byl amatér, rozpoznal výjimečnost nálezu a přizval na místo archeology.

Nález tajili před nacisty

„Až do konce války zůstala socha v muzeu ukrytá z obavy ze zabavení nacisty. Teprve po válce byl objekt odborně popsán,“ dodal Lukeš. Plastika vyrobená ze středočeské opuky, byla při nálezu rozbitá na více dílů, z nichž čtyři největší se podařilo najít. Na stejném místě archeologové našli také zbytky po ohništi, mnoho úlomků keramických nádob, kosti, švartnové náramky a velký zvířecí zub.

Okolí Mšeckých Žehrovic bylo osídleno už ve starší době kamenné. Dokladem je i nález pazourkového úštěpového škrabadla jihovýchodně od obce.