Potvrdily to dvě nejčerstvější oběti, které za svou lásku k vodáctví zaplatili daň nejvyšší. „Je to strašně nebezpečný splav. Jsou tam hrozné víry. I při normální vodě. Utopilo se tu dítě a asi před pěti lety to vzalo chlapa, ta voda ho mlela hrozně. Ale zachránili ho. Ti dva v pondělí neměli takové štěstí,“ povzdychla si Marie Pokorná, která má nebezpečný splav ze svého domu jako na dlani.

Nemáte šanci

Jiný Hověžan, který bydlí také na dohled od jezu, dorazil v pondělí k místu neštěstí ve chvíli, kdy už hasiči jednoho z utonulých oživovali. „Pokud je zvířená voda a bubliny čtyři metry od splávku, nemáte šanci. Já bych doporučil dát tu obrovskou ceduli a na ní smrtku s kosou,“ řekl.

S hlubokým povzdechem pokračoval. „Před dvaceti lety se tu 1. dubna stalo něco podobného. Jeli tu vodáci a taky je to semlelo. Pamatuju si to přesně, protože jednoho, co tam skončil, jsem s kamarádem rozdýchal. Zachránili jsme ho,“ zavzpomínal pan Luboš, který ve vší skromnosti odmítl Deníku prozradit příjmení.

Lidé jsou prostě nepoučitelní

Na tu historku nerad vzpomíná. „Lidi jsou blázni. Tenkrát, druhý den na to, tu jeli další vodáci. Volal jsem na ně, že je to nebezpečné, jestli to chtějí sjet, ať si zrovna volají pohřebák. A víte, co mi řekli? Že oni jsou dobří a že to dají. A už se šúlali ve válci. Lidé jsou nepoučitelní,“ krčil rameny.

Podle serveru nebezpecnejezy.cz patří tento hovězský splav mezi velmi nebezpečné. Devatenáct vodáků jej hodnotí průměrnou známkou 7,89 na škále od 1 do 10. „Malý nenápadný stupeň s kolmou spádovou deskou, kde se již za střední vody tvoří velký válec. U jezu je cedule, která není viditelná z řeky a která varuje před několika smrtelnými nehodami,“ uvádí server.

Takové jezy se nejezdí

Nebezpečnost splavu potvrdil Radomír Fusek z oddílu kanoistiky TJ Valašské Meziříčí a také bývalý trenér juniorské reprezentace. „Tyto jezy se zkrátka nejezdí! To samé platí o splavu u stadionu na Ohradě. Kdo to jede, není vodák. Od Vsetína je ideální nasednout pod lázněma a celá Bečva až k loděnici ve Valmezu je absolutně bezpečná. Jsou tam jen vlny, když se někdo převrátí a má přílbu, tak v pohodě vyplave,“ řekl zkušený vodák.

Jak dokáže být voda nebezpečná, zažil na vlastní kůži před čtyřiceti lety na splavu v Zubří. „Je to jen malý jezíček, přesto mě vtáhl. Bylo mi patnáct a je to zážitek na celý život. Vysvleklo mě to z kalhot, naštěstí mě vesta pořád táhla nahoru,“ zavzpomínal.

Vyváznutí z vodního živlu za pomoci zbavení se vesty je podle něj mýtus. „Sundat vestu a myslet si, že válec podplavu, je jen domněnka. Neznám nikoho, komu by se to podařilo. U vodáckého sportu je nezbytné mít vestu, která musí být připoutaná, kvalitní přílbu a jednoznačně respekt z vody,“ poradil úspěšný trenér.

S vodou nebojujte

Když už dojde k převrácení je podle něj důležité s vodou nebojovat. „Ona s vámi totiž furt dokola mele a stahuje vás zpátky. Je potřeba nechat se vyplivnout, zkusit zjistit, kde je bližší břeh, udělat dvě tempa, zase se nechat potopit, pak vás to zase vyhodí. Zase uděláte dvě tempa, hlavně se nevyčerpat. A takto pomalinku se pokusit dostat ke břehu. Tam už vás třeba někdo vytáhne,“ dodal Radomír Fusek.

Syn slavného valašského vodáka Jaromíra Česneka – Jan pondělní tragédii nepovažuje za lehkomyslnost. „Myslím, že to spíše byla nešťastná souhra náhod, nebo nějaká chyba. Oba utonulé jsem znal. Byli to vodáci s minimálně dvacetiletou zkušeností,“ vysvětlil taktéž vodák a bývalý člen svazu kanoistů.

Fatální chyba

To, že dvojice loď přes splav přenesla a nejela ho, považuje za správné rozhodnutí. Pak ale došlo k fatálnímu omylu. „Asi nasedali zpátky do lodě v malé vzdálenosti od konce vývařiště. Nebo se chtěli podívat blíž na válec a nasálo je to dovnitř. I když se to nezdá, voda u tohoto splavu se vrací až z osmi metrů. Vypadá nevinně, ale pokud vás vtáhne, na gumovém člunu je odtud nemožné vyjet,“ upozornil Česnek junior.

Malý Hověžák je specifický svou stavbou. „Ani velký splav na Hovězí není tak zrádný jako tento. Je známý svou nebezpečností i za malého vodního stavu. Má totiž vybetonovanou dlouhou vanu, která tvoří velké vývařiště. Všichni soudní vodáci ho přenášejí,“ odtušil.

Tento splav je kritický, jinak podle něj voda v době neštěstí nebyla moc velká. „Kajakáři mají minimální stav pro splutí horního úseku Bečvy za stavu, kdy Vsetínem protéká zhruba třicet kubíků. To byla pondělní hodnota v době tragédie. A to je spíš spodní hranice na splutí tohoto úseku. Žádné velké povodně tam určitě nebyly v tu chvíli, nic dramatického.“

Nebyl to hazard

„Rozhodně to nebyl hazard. Že by nějací opilí vodáci bez vest a bez helem jeli na povodňovou řeku. Toto byli zkušení vodáci, kteří jezdili dlouho, české klasiky i naši Bečvu do obtížnosti WWII. Nebyli to žádní začátečníci a měli dobré vybavení,“ shrnul Jan Česnek.

Tragickou událost z pondělního odpoledne vyšetřují vsetínští kriminalisté. Na místo se v úterý dopoledne vrátili profesionální hasiči ze stanice Vsetín, kteří jednoho z mužů spustili na laně do stále silného proudu Bečvy. „Měli za úkol vylovit věci utonulých, které se stále držely a točily ve splavu,“ informovala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.

Hasiči z místa odvezli lodní vak, na němž byla připevněná záchranná vesta a helma.