Rozloučil jste se s havlíčkobrodským fotbalem úplně? Nebo jen s mužským celkem?
Úplně jsem skončil. Udělali jsme to zdárnou dohodou. (smích)

Teď máte tedy volno nebo už máte nějaké nové angažmá?
Fotbalem žiju už hodně dlouho, jsme zvyklý víkendy prožívat na hřišti. Nikam se netlačím. Kdyby přišla nějaká nabídka, asi bych ji zvažoval.

Jak budete vzpomínat na vaše působení ve Slovanu?
Budu vzpomínat na to dobré. Jsem havlíčkobrodský patriot, takže pro mě byla čest vést dospělý tým Slovanu. Něco se povedlo, něco ne. Podařilo se udržet divizi, ať už to bylo za jakýkoliv podmínek. Když jsem nastoupil k týmu, dal jsem si cíl, abych tým posouval nejen výsledkově, ale také někam výš, což se nezadařilo. Myslím si ale, že jsme fotbalově nehráli špatně hlavně podzimní část soutěže. Takže to pro mě bude takové rozporuplné vzpomínání.

A co vaši svěřenci?
Každopádně na kluky budu rád vzpomínat. Vycházeli jsme spolu, většina jich prošla mládeží, takže jsem se s nimi znal. Byl jsem rád, že jsem s nimi mohl pracovat.

Tak aspoň doma budou spokojení, že nebudete tak často pryč.
To si nejsem jistý. (smích) To já si zase zábavu najdu. Nejsem takový, že bych seděl doma v bačkorách a koukal na televizi. Navíc, i když nebudu trénovat, navštěvovat fotbaly budu dál.

Navíc si člověk vždycky najde zábavu, že?
Zvykl jsem si, se nějak zabavit. Ale přeci jen je tam to ale…