Pro trenéra Dušana Chalupu byl východiskem z nouze. Mladší brankáři nebyli a veterán měl stále potřebné kvality. „Přemluvil mě k návratu. V dnešní době je bída o brankáře. Už jsem mu ale říkal: Musíš sehnat brankáře, já tu nebudu věčně,“ přiznával, že už myslí na konec aktivní kariéry.

Končit hodlá, tam kde začal. V Novém Rychnově. Mezitím zvládl dvě štace ve vyšších soutěžích. Pocity z nich si odnesl hodně odlišné. „Když mi bylo asi třiadvacet, ozval se Pelhřimov. Myslel jsem si, že budu chytat, ale klub vzápětí sehnal brankáře z budějovického Dynama. Proto jsem se zabalil a odešel. Nikdy jsem nebyl tím, kdo chtěl vysedávat na lavičce. Chtěl jsem chytat,“ svěřil se.

Proto se vrátil na čas domů. Pak se ozvala Žirovnice, v jejím dresu si zachytal krajský přebor. „Byl jsem tam nejdříve rok na hostování a pak jsem tam na pět let přestoupil. Byly to mé nejlepší fotbalové roky. Rád na to vzpomínám,“ vyznal se Ivan Císař.

Kuželkáři kamenického Slovanu streamují prakticky všechny svá domácí utkání.
Kameničtí kuželkáři videa ze zápasů streamují, brzy se přidají i florbalisté

V Žirovnici končil v osmatřiceti a už tehdy na něj křičeli dědku. „Teď se tomu musím smát. Je mi o patnáct víc a stále chytám. V Rychnově mi ale dědku nikdo neříká,“ vylíčil.

Na pro fotbal požehnaný věk poukazují jen protihráči. S humorem vzpomíná na zápas proti juniorce Humpolce. „Tehdy jsme se tam chytili s jedním klučinou. Řekl mi, ať si patnáctého dojdu pro důchod,“ vyprávěl.

I tak chytá rád a chytá dobře. I díky němu patří Nový Rychnov překvapivě k tomu nejlepšímu v soutěži. Přesto na podzim musel skousnout i jednu bolavou pořážku. V Havlíčkově Brodu od tamního béčka inkasoval deset gólů. „Bylo to nepříjemné. Kdyby mi bylo třicet, tak bych to kousal hůř. Asi bych z toho nespal,“ svěřil se Ivan Císař a dodal: „Pak ale Ajax v nizozemské lize nastřílel třináct gólů a já si uvědomil, že je to vlastně normální. I takové porážky k fotbalu patří.“