Ve stopách bratra? Vyšší úrovni fotbalu bych se ještě nebránil, přiznal Holeš

A hned na úvod přiznává, že si jeho podoby s bratrem všímají i protihráči. „Poznávají mě a občas se také zeptají. Stejně tak, jako když někam vyrazím. Třeba před rokem jsem byl na utkání naší reprezentace na Euru v Budapešti proti Nizozemsku. Měl jsem na sobě bráchův dres a hned po zápase si mě někteří čeští fanoušci všimli a okamžitě se se mnou fotografovali,“ pousmál se.

Po fyzické stránce si ovšem bratři tolik podobní nejsou. „V obličeji podoba je, v postavě už tolik ne. Zatímco Tomáš je spíše svalnatější typ, já jsem přece jen hubenější,“ popisoval.

Krajskou 1. A třídu opouští i Počítky s Dobronínem, Přibyslav odchází z přeboru

Ve své fotbalové kariéře čtyřiadvacetiletý hráč dlouho kopíroval svého o pět let staršího sourozence. „Určitě mi pomáhalo, že se bráchovi v jeho působištích dařilo. Ať už jde o Svitavy nebo později Hradec Králové. Díky němu jsem byl více na očích,“ neskrýval Holeš.

Byť je mezi bratry věkový rozdíl, stihli si zahrát zápas v jednom týmu, ale i proti sobě. „Než jsem si zranil koleno, což mi zastavilo profi kariéru, nastoupil jsem v přípravě za áčko Hradce. Hrál jsem na levé straně obrany, Tomáš na pravé. Když pak bratr odešel do Jablonce, utkali jsme se jako soupeři.“

Po nepříjemném zranění kolene to Roman Holeš zkoušel ve třetiligovém Novém Městě, divizní Bystřici, až zakotvil v Herálci. „Směrem do budoucna nechci nic zakřiknout. Vyšší úrovni fotbalu bych se nebránil,“ potvrdil.

Očekávání naplnilo jen Velké Meziříčí. Vrchovina lavírovala, béčko Jihlavy padá

V 1. A třídě dostal Holeš více ofenzivních úkolů. „Trenér Skála mě poslal do útoku, kde mi to docela sedí. Vždycky mě to dopředu táhlo, to brácha byl zodpovědnější do defenzivy,“ uznal.

Bratrovi by velký přestup do zahraničí přál. „Co jsme se bavili, je jeho vysněnou destinací Anglie. Já bych mu přál i Německo, jeho stylu by sedělo. Ale mám rád Manchester United, to by byla bomba,“ dodal Holeš.