Céčko Chotěboře po podzimu vévodí třetí třídě. Zatímco ale náskok lídra v tabulce je jen dvoubodový, jeho dvorní kanonýr kraluje pořadí střelců suverénně.

Nejlepší střelci Havlíčkobrodska
OP – Jaromír Pešek, Nová Ves u Světlé, 19
III. třída – Jan Paidar, Chotěboř C, 23
IV. třída, sk. A – Roman Němec, Mírovka B, 12
IV. třída, sk. B - Martin Turek, Kouty, 19

Druhý nejlepší v žebříčku ztrácí devět zásahů. „Jsem více než spokojen,“ přiznal v rozhovoru Jan Paidar. „Před sezónou jsem si sám pro sebe dal za cíl vstřelit patnáct gólů. To se mi podařilo splnit již v průběhu podzimu. Teď jsem již i přes tuto hranici, za což jsem hodně vděčný. Je ale samozřejmé, že bez týmu, který se tady letos sešel, by se mi to nepovedlo.“

Třetí chotěbořský tým na podzim ve dvanácti zápasech jen jednou prohrál a po zásluze se stal půlmistrem soutěže. „V kabině jsme na stejné vlně. Všichni makáme, jedeme naplno s jediným cílem: pokusíme se postoupit do okresu,“ netají Paidar.

Ten se hned v prvním kole uvedl pěti góly do sítě Štoků, v průběhu podzimu se blýskl i sedmi brankami proti Havlíčkově Borové a čtyřmi s Lípou. „Pokud se týká gólové produkce, byly to určitě nejvydařenější zápasy,“ culí se chotěbořský snajpr.

Ten má ve svém fotbalovém životopise kluby ze severu Čech – Vratislavice, Rapid Liberec, Vesec. A nyní FC Chotěboř. „Na Vysočinu jsem si přišel dodělat školu,“ vysvětluje Paidar. „Poté jsem si zde našel přítelkyni, začal tady hrát i fotbal, a zůstal jsem. Působím zde čtvrtým rokem a třetí sezónu hraji za Chotěboř.“

Přes jeho nesporné střelecké kvality jméno Jana Paidara mezi autory gólů v B nebo A týmu nenaleznete. „Dříve jsem chodil hrát za béčko. Za áčko mám na svém kontě jen jeden přátelský zápas,“ prorazuje. „Já jsem v mládí dělal více různých sportů a s fotbalem jsem začal pořádně až v pozdějším věku. Navíc teď na podzim jsem měl i dost práce, takže nebylo ani tolik času na pořádný trénink. Navíc do mužů Chotěboře přišla hromada šikovných dorostenců, což jsou pro místní fotbal přece jenom větší naděje do budoucna, které potřebují získávat zkušenosti, než já v sedmadvaceti letech,“ dodává s úsměvem.

Zcela bez nějakých ambicí ale přesto nezůstává. „Jen v rámci možností. Soustředím se především na týmový úspěch. S klukama chceme postoupit do okresu, dal jsem si to i pro sebe jako další úkol. Doufám, že bychom se potom mohli v příští sezóně umístit vysoko i v okresním přeboru. Ale to už zase moc předbíhám. Ještě jsme nepostoupili,“ brzdí sám v sobě přehnaný optimismus Paidar.

I když úvahy o postupu a dalším plánech jsou logické. Který podzimní šampión by nechtěl na jaře bojovat o postup? „Nejtěžším soupeřem, proti kterému jsme hráli, bylo béčko Tisu. Je to opravdový rival, se kterým je to opravdu na nože,“ odhaduje Paidar. „Naše domácí utkání, podle mě, opravdu rozhodne o tom, kdo skončí na prvním místě tabulky. Ještě je v závětří Sobíňov, který také dokáže soupeře potrápit a má kvalitní tým. Ale uvidíme, jak to nakonec všechno dopadne.“


Načítám tabulku ...