Nedávno jste v Praze přebral prestižní cenu za dlouhodobou práci pro fotbal. S jakými pocity jste na vyhlašování jel?
Jel jsem tam se smíšenými pocity. Ale bylo tam příjemné prostředí, a předání samo o sobě bylo povedené. Tři písničky zazpívala Věra Martinová, takže to bylo opravdu pěkné. Byl jsem velmi mile překvapen, jak dobrou to mělo úroveň.

František Hovorka z SK Obrataň přebírá Cenu Dr. Václava Jíry.Zdroj: fb SK ObrataňSetkal jste se tam i s nějakými velkými fotbalovými legendami?
Byl tam například trenér Hřebík, který také dostal ocenění. A řada dalších hráčů, rozhodčích i funkcionářů. Celkově dostalo cenu dvaačtyřicet osobností ze všech okresů republiky.

Ve vaší fotbalové kariéře jste dosáhl několika cenných milníků. Čeho si vážíte nejvíce?
Nejvíce si vážím asi toho, že jsme tenkrát vůbec dali v Obratani znovu fotbal dohromady. Velký podíl na tom měl tenkrát Pepík Kulvejt. Kdyby byl Pepa ještě mezi námi, určitě by si tu cenu zasloužil víc on než já. Věnoval se mládeži a perfektně ty kluky vychovával. Pokud jde o mě, hodně si cením vítězství v okresním přeboru v roce 1994, kdy jsme se probojovali do 1. B třídy.

Jak dlouho jste krajskou soutěž potom hráli?
No… Kluci si tenkrát asi trošku mysleli, že jsou mistři světa. Takže jsme v první bé třídě vůbec neuspěli, skončili jsme poslední a po roce jsme zase vypadli. Ale byl to velký zážitek. Tenkrát jsme se podívali po celých jižních Čechách. Byli jsme ve Staňkově, Velenicích a podobně.

Když už jste zmínil obrodu fotbalu v Obratani. Jak k tomu došlo?
Již zmíněný Josef Kulvejt s Václavem Vilímkem byli hlavní dva, kteří to dali dohromady. Vymysleli si, že bychom se mohli, to bylo v roce 1970, přihlásit do Poháru Zemědělských novin. U nás v Obratani jsme uspořádali turnaj. Jenže po turnaji z našeho mužstva zbylo pouze pět kluků, kteří byli ochotni hrát dál. Ostatní byli „jen“ členové zemědělského družstva. Takže základ budoucí týmu byl těch pět hráčů, postupně jsme přivedli další borce a začali hrát i oficiální soutěž.

Zástupci Vysočiny při vyhlašování Cen Dr. Václava Jíry. Zleva předseda KFS Vysočina Radek Zima, Vratislav Kejda, František Hovorka, Václav Masopust a předseda FAČR Petr Fousek.
Ocenili jejich vztah k fotbalu. Ceny Dr. Václava Jíry přebralo i trio z Vysočiny

Proč se tenkrát fotbal v Obratani vlastně nehrál? Jaká byla historie fotbalu před tím rokem 1970?
Co jsem se dozvěděl od mých předchůdců, byl předtím v Obratani Sokol. Asi v roce 1921 tady byla založena Česká obec sokolská, která byla hodně aktivní, pořádala slety a podobně. Jednou jsem viděl i její kroniku, ale kde skončila, to dneska asi nikdo netuší. Vím ale, že tenkrát dali dohromady i fotbalový mančaft. Ten skončil v roce 1959, když odešli tři kluci na vojnu a někteří členové týmu z okolních vsí se přidali, že už hrát nebudou. Takže v tomto roce prakticky na čas skončil fotbal v Obratani.

Vy jste potom v Obratani působil čtyřicet let jako předseda klubu a činný jste i po opuštění funkce dosud. Prý dokonce stále působíte jako správce fotbalového hřiště?
To je pravda. A také obsluhuji hodiny, vybírám vstupné… (směje se) Starám se o hřiště, když je sucho, chodím kropit a takové věci okolo.

SK Obrataň stále působí v okresním přeboru. Jak vidíte budoucnost klubu? Je reálné, že by v blízké době navázal tým na tehdejší účast v krajských soutěžích? Byť tedy již ne v jižních Čechách, ale na Vysočině.
Tenkrát nám přišlo z dorostu asi pět kluků a bylo to na síle mančaftu hodně znát. V současné době tady hraje kdo má chuť a čas přijít. Všichni naši mladí kluci odchází do Pacova. Ještě vloni na podzim jsme tady měli žákovské družstvo, dělali jsme turnaj… Jenže ti kluci, kteří tam i chodí do školy, raději zůstanou rovnou na trénink a mají to při jednom. Máme tam celou řadu našich odchovanců. Další kluk hraje divizi v Hradci, tři jsou v Táborsku, i v dorostu Pacova máme naše borce. Když s nimi mluvím, ani nemají chuť jít zpátky. Takže se spíše vrací kluci, kteří tady hrávali kdysi dávno a máme proto starší mančaft.

František Hovorka
V roce 1970 se spolu se dvěma kolegy zasloužil o obrodu fotbalu v Obratani. Od roku 1975 byl po čtyřicet let předsedou obrataňského fotbalového klubu. Je velkým místním fotbalovým patriotem, fotbal zde hrál, trénoval a zažil i velkou slávu, když v roce 1994 klub postoupil z okresu do krajské 1. B třídy. Od roku 2015 se stará o ekonomiku klubu a je také správcem místního hřiště. V roce 2023 se stal laureátem Ceny Dr. Václava Jíry za zásluhy o rozvoj českého fotbalu.