S týmem Poříčan máte po čtyřech kolech padesátiprocentní bilanci. Jak jste se šesti body spokojeni?

Zatím spokojeni jsme. I když si myslím, že nějaký bodík se z prohraných utkání urvat dal.

Vám se daří střelecky. V posledních třech zápasech jste skóroval. Cítíte střeleckou formu?

To ani ne, ale je pravda, že jsem v posledních třech kolech skóroval. Pokud se mě to bude držet po celou sezonu, tak se určitě zlobit nebudu.

V letní přípravě jste byl zraněný a váš start v prvních zápasech nové sezony byl v ohrožení. O co šlo? Jste už nyní úplně v pořádku?

Měl jsem v přípravě problém s pravým tříslem a trvalo to déle, než jsem čekal. Což se také podepsalo na mé fyzické stránce. Teď jsem, dá se říct, v pořádku a můžu zase hrát. Což mě samozřejmě těší.

Máte za sebou dvě derby – s Kutnou Horou (výhra 3:0) a Polabanem Nymburk (výhra 2:0). Jak tyto zápasy hodnotíte s odstupem času?

Samozřejmě pozitivně. Obě utkání jsme vyhráli a myslím, že jsme byli i lepším týmem.

Kádr Poříčan doznal v letní přestávce zase několik změn. Už si vše pořádně sedlo?

Přišlo hodně kvalitních a zkušených hráčů. Vlastně se teď sestava dělá tak trochu za pochodu, protože nás také provází marodka. Ale naštěstí je vždy za koho nahradit.

S kým si v poříčanské kabině nejvíce rozumíte?

Já si rozumím úplně se všemi spoluhráči stejně. Je to asi stejné jako u oblíbených filmů a hudby (smích). Ale asi s Jirkou Kabylem, protože si vždycky vyprávíme co nás bolí (smích).

V Poříčanech kroutíte třetí sezonu. Jak jste se do tohoto klubu dostal?

Oslovil mě tenkrát Viktor Pařízek, se kterým jsem působil na Střížkově, Nové Pace a v Novém Bydžově, jestli bych nepomohl se záchranou v Poříčanech. Tehdy to byl krajský přebor a já hrál pražský přebor za Třeboradice na špičce tabulky. Pamatuji si, že to pro mě nebylo lehké rozhodování, ale s panem Pačesem jsme se dohodli a teď tohoto rozhodnutí vůbec nelituji.

Jste odchovanec Neratovic, ale v mládí jste si zahrál za Spartu Praha. Se kterými fotbalisty jste se tam potkal?

Za mého působení si pamatuji například Jirku Krejčího, který teď hraje momentálně za Slovácko a mého spoluhráče Michala Janocska.

Dlouho jste působil také ve střížkovské Bohemce, kde jste si zahrál třetí i druhou ligu. Jak na to vzpomínáte?

Na Bohemce jsem prožil spousty krásných chvil a neměl žádný problém. Měl jsem možnost si zahrát se zkušenými hráči. Například Pospíšil, Kincl, Winter, Drsek, Grznár, Flachbart, Macháček, Fenyk, Penc, Zoubek, Ibe. Což pro mě byla dobrá zkušenost i zážitek.

Máte společné jméno jako frontman skupiny Olympic. Je vaše jméno často předmětem vtípků spoluhráčů?

Abych řekl pravdu, tak spíše ne. Občas se stává, že někdo pronese Petr Janda Olympic nebo Dalibore (smích).

Jaké jsou ambice Poříčan v letošní sezoně?

Ambice jsou stejné, jako na každou sezonu. Hrát klidný střed tabulky a nestrachovat se o padáka. Stejné ambice jsme měli v krajském přeboru a dopadlo to postupem (smích).

Petr Janda

Bydliště: Neratovice
Narozen: 5. listopadu 1986
Zaměstnání: hospodský
Znamení: Štír
Další oblíbené sporty: tenis, hokej
Oblíbené jídlo: svíčková od manželky
Oblíbené pití: voda, Orangina a pivo
Oblíbený film: mám rád spousty filmů a seriálů, dá se říct všech žánrů. Nedávno mě chytla série Narcos
Oblíbená hudba: to je podobné jako u filmů, ale spíše preferuji klubovou muziku