Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Dnes již šestadvacetiletý hráč propadl fotbalu již v útlém mládí a v havlíčkobrodském dresu prošel všemi žákovskými a dorosteneckými kategoriemi. Mezi dospělými si chvíli zahrál v Rozsochatci a v roce 2004 hájil branku fotbalistů Lípy.

Právě v této sezoně se mu stal těžký úraz při práci na železničním elektrickém stožáru a nešťastný mladík přišel o první třetinu předloktí na levé ruce.

„Byl to pro mě šok, první myšlenky v nemocnici byly černé, obával jsem, zda vůbec přežiju. Nedovedl jsem si představit, že bych si v životě mohl ještě zahrát fotbal a dokonce chytat,“ vzpomíná gólman brodského B-týmu, kterého bavila i trenérská práce.

Proto si po příchodu z nemocnice udělal trenérskou třídu CiB. Poněvadž v této době neměl fotbalový oddíl Sokola Lípa trenéra, přijal místo šéfa lipské lavičky. Dařilo se mu a mužstvo se zachránilo v I. A třídě. Na podzim se lipským fotbalistů nevedlo, získali pouhé dva body a Duben přijal nabídku z Havlíčkova Brodu.

„V trenérské činnosti mě baví především práce s mládeží, ve Slovanu mám v současné době na starosti gólmanské naděje z přípravek a žáků. S klukama je opravdu radost pracovat,“ vyznává se handicapovaný fotbalista.

Mezi tyče brodské svatyně se prvně postavil letos na jaře, když se v několika přípravných zápasech přesvědčil, že i při handicapu chytat lze. V té době zrovna odcházel z havlíčkobrodské rezervy gólman.

„Přikývl jsem na nabídku, odchytal za béčko několik přípravných zápasů a v nedělním mistrovském utkání III. třídy s Věžnicí B to již bylo naostro. Štěstí mi přálo, vychytal jsem nulu a kluci navíc rozdrtili soupeře 8:0,“ radoval se hrdina zápasu.

„Měl jsem trému, byl jsem nervózní a měl strach, abych neudělal chybu vinou svého handicapu,“ přiznává Stanislav Duben. Na Dubnovu svatyni vyslal soupeř pět střel, se všemi si dovedl poradit, většinu z nich vyboxoval.

„Musím si dávat pozor zejména při vysokých balonech, nebezpečnější jsou pro mě střely na levou stranu, kde jsem vlivem svého handicapu kratší. Některé centry jsem se naučil chytat i rukama nad hlavou. Chce to postřeh a předvídavost i poctivost v tréninku,“ dodává debutující gólman.

A ambice do dalších zápasu sezony? „Hodně času mi zabere trenérská činnost u mladých brankářů. Chci však chytat za béčko a pomoci týmu k plánovanému postupu do okresního přeboru. Stojím však pevně na zemi, když mi to nepůjde, rád přenechám místo svému nástupci,“ uzavřel Duben.