Havlíčkobrodský trenér Josef Soural postrádá u svých svěřenců větší psychickou odolnost

„Pokud vezmu tenhle zápas jako jednotku, tak z něj nemůžu dělat soudy. Soupeř je úplně někde jinde, odvedli jsme v naší momentální situaci maximum. Názorně nám ale předvedl, kde máme nedostatky a jakým směrem bychom se měli ubírat,“ uvádí havlíčkobrodský trenér Josef Soural.

Chybí odolnost

Jeho svěřenci se bránili útokům Hulína hodinu. Potom však inkasovali a bylo po zápase.

„Nelze ale nevidět fakt, že Hulín mohl rozhodnout dříve. Minimálně čtyři tutovky zahodil už do poločasu, hosté trefili břevno a tyč, dvakrát jsme vykopávali míč z prázdné branky. Ukázali nám, že i na těžkém terénu se dá hrát slušný fotbal na jeden dotek,“ přiznává Soural.

„Otevřeli nám oči, byli jsme hodně zaslepení. Kluci z Hulína jsou protřelí vysokými mládežnickými soutěžemi z Olomouce nebo Ostravy. Jsou zvyklí hrát pod tlakem, my momentálně tak mentálně silní nejsme, chybí nám psychická odolnost. U nás panuje pocit, že když se něco nepovede, tak se to příště třeba napraví. Jenže u nich to tak není, protože příště prostě už nehrajou. Spoléhali jsme na to, že jsme všichni na jedné lodi, ale to se neosvědčilo,“ pokračuje v analýze Soural.

Problémy má také mládež Slovanu

Východisko vidí ve změně klimatu a přesvědčení v celém klubu.

„Kousli jsme do většího fotbalového krajíce, než jsme byli zvyklí. Chybí nám zkušenosti, nejsme tak dobře připravení. Mysleli jsme si, že dobře pracujeme s mládeží, ale i žáci mají po postupu do divize problémy s aklimatizací. Jarní špatné výsledky zase odhalily nedostatky u dorostu. Musíme celkově zlepšit koncepci v klubu a začít u mládeže, aby byl nějaký základ. Jinak se dál neposuneme.“