Kouč Čivrný ve Ždírci skončil. Cítím se unavený, říká

Osobnost Deníku

Ojedinělá výpomoc. Hvězda víkendu Buben nyní zamíří místo do Pohledu na Slavii

Pomoc v pravý čas. Fotbalisté Štoků se na jaře propadli až na poslední místo A skupiny v…

Přečíst článek >

Po podzimu sedmý tým krajského přeboru se rozhodl opustit dosavadní kouč Miloslav Čivrný, kterému v Dekoře skončila smlouva. „Po pětadvaceti letech trénování se cítím unavený, navíc ve Ždírci hodlají sázet na domácí trenéry. Rozešli jsme se v dobrém,“ říká pětapadesátiletý kouč.

Proč jste ve Ždírci skončil?
Měl jsem roční smlouvu, která skončila posledním podzimním zápasem. Ani jedna strana neměla zájem o její prodloužení, takže jsme se v poklidu rozešli.

Z obou stran panovala nespokojenost?
To si nemyslím. Ve Ždírci, stejně jako v ostatních klubech, teď intenzivněji řeší rozpočet na chod klubu. Pro ně je nejlevnější varianta vsadit na nějakého domácího trenéra. Já se zase cítím po pětadvaceti letech nepřetržitého trénování unavený. Myslím si tedy, že si obě strany vyhověly.

Vy byste skončil i v případě ždíreckého zájmu o prodloužení smlouvy?
Přiznávám, že kdyby mě nějak výrazně přesvědčovali, tak bych asi kývl, ale sezení se neslo v takovém neurčitém duchu a já jim to svým postojem usnadnil.

Opravdu se cítíte tak unavený?
Podívejte, když čtu, že někdo se cítí po pěti letech vyčerpaný, tak mi to přijde jako nic. Já ale opravdu trénuji pětadvacet let v kuse, z toho osm let dojíždím. Nevím, co je to volný víkend, fotbal mi zabíral dlouhou dobu opravdu hodně času.

Jste se svou roční misí ve Ždírci spokojený?
Na jaře jsme udělali 7. místo, na podzim taky. Skončili jsme tedy v horní polovině tabulky, což si vedení přálo.

Začátky ale nebyly lehké…
V novinách se pořád rozebíralo, v jaké je ždírecký fotbal finanční situaci a spousta lidi z mého okolí si ťukalo na čelo, když jsem na nabídku kývl. Na to, v jakém stavu jsem mužstvo čtrnáct dní před začátkem jara přebíral, si myslím, že jsme zde společně odvedli kus práce. Začali jsme sice třemi porážkami v řadě, ale poté se nám povedl zápas s Bystřicí. Pak sice ještě přišla zaváhání, ale posledních sedm zápasů jsme neprohráli a tahle šňůra se podepsala i na konečném umístění.

Na začátku této sezony to dokonce vypadalo, že budete hrát o špici…
Přes léto jsme doplnili kádr a začali soutěž výborně. Tehdy jsem řekl, že pokud si to nezkazíme sami nějakou blbostí, můžeme myslet hodně vysoko. Jenomže sotva jsem to dořekl, přišly zápasy s Okříškami a Starou Říší, ve kterých se zranil klíčový stoper Sysel a Kysilko s Čalkovským se nechali hloupě vyloučit. Do toho přišly další absence a v jednu chvíli mi chybělo sedm lidí. Třeba s Polnou jsem měl na lavičce náhradníka z béčka.

A pět zápasů jste hráli bez distancovaného Čalkovského…
Kvůli takové klukovině nám chyběl jeden z nejdůležitějších hráčů. Hodně nás tím oslabil.

Co vám k tomu vyloučení řekl?
Že se mu to stává už od žáků, že je prostě takový. On si ale musí uvědomit, že už má nějaký věk a mladší kluci se na něj dívají jako na autoritu. Když má náladu trénovat, makají taky, když to naopak vypouští, vezou se s ním. Už není jedním z mnoha, jako v minulých letech, kdy se tady hrála divize a kádr byl našlapaný hráči z Pardubicka.

Po vypršení trestu už ale nenavlékl kapitánskou pásku…
Dohodli jsme se, že ji nechám Radku Kolouchovi, který Petra v době jeho distancu zastupoval. Jenomže Radek zrovna není typ, který by vyburcoval kabinu.

Koho byste tedy viděl jako nejvhodnějšího vůdce?
Romana Mareše. Jenomže vzhledem ke svým futsalovým povinnostem není k dispozici na každý zápas.

Na co, nebo na koho ze Ždírce budete nejvíce vzpomínat?
Právě na spolupráci s Romanem. Jeho profesionální přístup vždycky zvedl úroveň jak tréninků, tak samotných zápasů. S ním a bez něj je velký rozdíl. Pak mě také velice příjemně překvapili diváci. Dovedli povzbudit, zatleskat a překvapivě jsem se tady nesetkal s žádnými nadávkami, jako třeba v Ledči.

Jakou Ždírci předpovídáte nejbližší budoucnost?
Pokud tam nebudou vnitřní rozpory a udrží se tenhle kádr, tak si myslím, že má v pohodě na horní polovinu tabulky. Otázkou je, jak se vyřeší post brankáře, který se mění každý půlrok. V tomto ohledu bych budoucnost viděl v mladém Tomáškovi z béčka.

Shodou okolností skončil trenér i v Havlíčkově Brodě, kde bydlíte, nelákala by vás případná nabídka?
Jak jsem říkal, chci si odpočinout, ale na druhou stranu, nikdy neříkej nikdy. Z práce to mám na stadion sto metrů, od bydliště asi kilometr. V první řadě by se musel někdo ozvat, a to se nestalo, takže se těším na odpočinek a úbytek starostí.