Honzo, jak dlouho jste věděl o této akci?
Je to asi měsíc a půl, co mi Ríša Zeman volal. Chtěl jsem to potvrdit hned, ale řešil jsem hlavně přestup do Plzně. Nevěděl jsem, jak to dopadne, kdybych zůstal v Jablonci, tak jsme začínali přípravu už 18. června, to by se mi krylo, ale s Plzní jsem dostal povolení se zahájením přípravy až v pondělí 22. června. Přijel jsem rád.

Máte rád takové akce?
Chuť mám vždy, ale záleží na času. Pokud ho mám, tak takové akce neodmítám a rád přijedu.

Říkal jste, že jste řešil přestup, tak teď už máte větší klid a spokojenost?
Řešilo se to přes reprezentační sraz, tam to bylo hektické, ale vše dopadlo dobře, a tak jak jsem chtěl, takže jsem spokojený.

Ty první pocity jsou jenom pozitivní?
Samozřejmě jenom pozitivní. Já jsem se chtěl v kariéře dál posunout a Plzeň je určitě krok dopředu.

V Plzni jste zahájil jako většina nových hráčů, že jste naletěl vtípku Pavla Horvátha…
(smích) Věděl jsem, že je v Plzni volný dres s číslem deset, že Horvi (Pavel Horváth – pozn. autora) končí, tak jsem si i sám řekl, jestli bych ho mohl mít a jestli by to nevadilo. Vedení řeklo, že mě desítku dají, ale měl jsem k tomu respekt a radši jsem si na Horviho sehnal telefon a hned jsem mu psal, jestli by mu to nevadilo. On mi odepsal, že ještě nekončí, že bude pokračovat, tak si musím počkat. (smích) V tu chvíli jsem jel s panem Šádkem (Adolf Šádek plzeňský generální manažer – pozn. autora) na schůzku, tak jsem se hned ptal, a on mi řekl, že to je nesmysl. (smích)

Vy jste tady dnes se starším bratrem Milanem, tak jak to vypadá s ním?
Zranění kolena má strašně vleklý. Má to složitý, ale ještě by si chtěl v budoucnu něco zahrát. Už to asi nic velkého nebude, ale s fotbalem vyrostl a mrzí ho, že nemůže na hřišti být.

Přestup vám schválil?
Schválil. Sice mi řekl, že by mě rád viděl ve Spartě, ale proti Plzni nic neříkal.

Jak se těšíte na sezonu v novém klubu?
Těším se hodně, je to velká výzva. Bude se hrát o Ligu mistrů, to je pro mě velká motivace. Co jsem viděl třetí předkolo, tak tam los nevypadá špatně, ale vždy jsou tito soupeři zrádní. Dnes se všechny týmy už vyrovnaly, celá Evropa je vyrovnaná V Plzni máme silné mužstvo, tak věřím, že můžeme kohokoliv porazit.

Do Plzně přišel i váš spoluhráč z Jihlavy Tomáš Kučera, což je asi pro oba velká výhoda…
Když jsem zjistil, že tam Kůča je, tak jsem mu hned volal. Vůbec jsem nevěděl o jeho příchodu. Jsem rád, že tam bude. Znám se z ligy se všemi hráči z Plzně, ale Kůču přeci jen více. Byli jsme spolu čtyři roky v jihlavském dorostu, takže to je jen plus.

Opačným směrem než vy se do Jablonce stěhoval další jihlavský parťák z dorostu Stanislav Tecl, tak už vám volal, co má od Jablonce očekávat?
Volali jsme si, ale na toto se ani neptal. Já se ho spíše ptal na Plzeň. Nejspíš budu po něm bydlet na bytě, takže jsem se ptal já jeho. Shodli jsme se na tom, že je škoda, že se to takto vyvinulo. Mohli jsme tam být všichni tři ze stejného ročníku dorostu, byla by to dobrá vizitka i pro Jihlavu, že by tři odchovanci hráli o Ligu mistrů.

Byt vám vychválil?
Byt i Plzeň mi vychválil. On na Plzeň nezanevřel. Prožil tam hezké roky, v Plzni dal důležité góly i v Lize mistrů, ale bohužel, přišel jiný trenér, tak to ve fotbale je.

Stanislav Tecl se minulý týden oženil, proto se nemohl této akce účastnit. Tak už od vás proběhly gratulace?
Už ano, jen je škoda, že sem nemohl přijet.

Byl jste v Jablonci, nyní budete v Plzni, jste pořád s Vysočinou spjatý?
Já jsem doma v Humpolci a pořád se budu hlásit k Jihlavě. Mám na Jihlavu jen dobré vzpomínky.

Co vám na přestup řekl otec, který vás od malinka doprovází na fotbaly?
Táta mi Plzeň schválil, i když ten by mě už viděl nejradši v zahraničí (úsměv). Já Plzeň rozhodně neberu jako krok zpět, tím, že jsem nepřestoupil ven. Věřím, že se budeme měřit s těmi nejlepšími celky v Evropě.