Volného času využívá opět ke sportu. „Více se věnuji práci, ale především jezdím na kole a chodím pravidelně běhat. Mám svůj okruh v blízkém okolí Žďáru u jednoho lesíka,“ popisuje ostřílený fotbalový stratég.

Ten fotbal stále aktivně provozuje. Tedy dosud provozoval, protože s veterány Žďáru nyní nemají kde hrát. „Bohužel je zavřená i tělocvična, kam si chodíme zahrát,“ mračí se Machatka.

Manželka podle jeho slov z fotbalového volna svého protějšku až tak velkou radost nemá. „Že by z toho byla nadšená, to se tedy říci nedá,“ směje se.

Nejvíce jej trápí ta neustálá nejistota. „Budu upřímný. Je to hrozné, ale to asi pro všechny sportovce či trenéry. Sedět doma, jen sem tam vyběhnout. A vůbec nejhorší je fakt, že člověk neví, jak dlouho to ještě potrvá,“ trápí Vítězslava Machatku.

Ten ve své bohaté trenérské historii marně vzpomínal na nějakou alespoň vzdáleně podobnou situaci. „Snad jen kdysi viróza u mužů Žďáru. Tenkrát mi lehl takřka kompletní mančaft, ale to bylo jen na týden,“ vzpomíná zkušený trenér.

Vítězslav Machatka byl ještě před týdnem jedním z mála, který věřil v dohrání letošního ročníku. Nyní už tak optimistický není. „Už jsem trochu změnil názor. Tak, jak situace aktuálně vypadá, nevím, jak by se to stihlo. Pochybuji, že by se třináct kol dalo odehrát během dvou měsíců. Vložená kola v průběhu týdne jsou složitá kvůli zaměstnáním hráčů,“ uvědomuje si rodák z Brna.

Také jeho svěřenci z Bohdalova mají nyní volno. „Hráčům jsem řekl, aby jen neseděli doma a udržovali se. Během tohoto týdne se rozhodneme, co bude dál,“ dodal Vítězslav Machatka.