Postup si s předstihem zajistil Havlíčkův Brod, černý Petr zůstal v rukách Pacovu.

Příští ročník dostane z gruntu nový náboj, téměř třetina týmů soutěže bude jiná. Nepokračovat v přeboru se z výkonnostních důvodů rozhodl tým Náměšť-Vícenice, nováčky budou Herálec ZR, Třešť a Luka nad Jihlavou. Paroxem je, že ani jeden z těchto tří týmů letos nevyhrál I. A třídu. Vítězové, Speřice a Žďár n. S. B, se možnosti postupu vzdali.

HAVLÍČKŮV BROD
Slovan si před sezonou kladl jen ty nejvyšší cíle, které jasně deklaroval. „Chceme postoupit do divize. Tvrdit něco jiného by bylo alibistické, ale jednoduché to nebude," tvrdil trenér Richard Zeman.

Před sílou jeho týmu se sklonili všichni soupeři, o jeho převaze nebylo pochyb. Slovan ovládl všechny statistiky a na úspěch „zadělal" už na podzim. V jarních odvetách se sice nevyhnul zaváhání, ale mohl si je dovolit. I tak byl opět nejlepší a slavil s předstihem.

HUMPOLEC
V předsezonních předpokladech měl být dravou štikou soutěže. Na podzim však Humpolec zůstal za očekáváním. Na některé výborné výkony potom nedokázal navázat a překvapivě ztrácel. Přes zimu dokonce oslabil, část odborné veřejnosti ho dokonce pasovala na konec lepší poloviny tabulky.

„Jsem moc spokojený. Tým podával na jaře výborné výkony, líbila se mi i práce trenéra Kubíka," glosoval jaro předseda humpoleckého klubu Milan Kopic.

ŽDÍREC N. D.
Zdálo se, že tým okolo zkušených harcovníků Radka Koloucha, Petra Čalkovského nebo Miroslava Kysilka potřebuje čas, aby našel svou herní tvář. Trenér Miroslav Plíšek však dokázal jejich zkušenosti skloubit s dravým mládím, s týmem udělal výbornou zimní přípravu, herní projev se lepšil. O druhé místo přišel Tatran až v posledním kole, kdy měl motivaci už asi nižší než Humpolec. Nicméně se jarní jízdou pasoval na jednoho z favoritů příštího ročníku. Musí však získávat více bodů doma.

JEMNICKO
Vyrovnaný tým bez větších herních výpadků. Hra Jemnicka bavila, zejména v domácím prostředí, kde bylo velmi produktivní (v 15 zápasech vstřelilo 40 branek). Sympaticky hrající tým se opíral hlavně o dvě velké osobnosti: Naturalizovaný útočník František Kříž nastřílel úctyhodných 28 gólů a stal se v přeboru králem střelců, univerzální Tomáš Krejča dával hře myšlenku a kreativitu.

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE
Podzim rozhodně nevěstil, že se Moravské Budějovice můžou vyšplhat až na páté místo tabulky. S příchodem zkušeného kouče Petra Kylíška však došlo k nečekanému obratu. Moravské Budějovice rychle za sebou nechaly sestupové starosti, pomohla hlavně výrazně vylepšené defenziva. Pro klub z Třebíčska je však velká škoda, že tohle jarní vzepětí nevidělo moc diváků.

JAROMĚŘICE N. ROKYTNOU
Pokud na tom Moravské Budějovice nebyly po podzimu dobře, tak Jaroměřice šly do jara vyloženě se záchranářskými cílI. Velkou práci odvedl trenér Karel Kolesa, mužstvo dostalo chuť a začalo vyhrávat. V jarních odvetách prohrálo jen dvakrát a získalo pouze o jeden bod méně než suverénní Havlíčkův Brod. Na hřišti Slovanu dokonce Jaroměřice vyhrály senzačně 4:0. Na své nejlepší okamžiky kariéry si vzpomněli brankář Aleš Chalupa a střelec Miloš Neumann, na jaře se skvěle rozehrál záložník Petr Ošmera a vzadu tvrdil muziku Martin Kopeček.

SAPELI POLNÁ
Výběr Sapeli Polná prožil dva odlišné poločasy sezony. V tom prvním válel, pálil ostrými a během podzimu si nasbíranými 27 body vybudoval skvělou pozici do jarních odvet. V nich začal slibně, ale pak mu zvlhl střelecký prach, což se podepsalo i na výsledcích. Přestože výkony svěřenců trenéra Chramosty snesly přísnější měřítko, nebyly okořeněné tím nejdůležitějším – góly, a tím pádem ani body. I tak šlo o velmi povedenou sezonu.

NÁMĚŠŤ-VÍCENICE
Jako noc a den bylo rozdílné vystoupení Náměště na podzim a na jaře. V první polovině udivovalo pohledným technickým fotbalem s průměrem takřka tří gólů na zápas. Jenže v zimní přestávce došlo k citelnému oslabení kádru, tým byl zranitelný v defenzivě, chyběli mu často klasičtí útočníci. Z respektovaného soupeře se stal štědrý dárce bodů. V jarní tabulce byly horší jen dva týmy, takže přišlo nečekané, ale pochopitelné rozhodnutí: „Do příští sezony se do přeboru nepřihlásíme, stávající kádr na tuto soutěž nestačí."

SVĚTLÁ N. S.
Sympatickým fotbalem se prezentoval nováček krajského přeboru. Jeho zápasy bavily, padalo v nich hodně gólů. Tým táhla dvojice střelců Miroslav Křikava, Josef Štros, která dohromady nastřádala 39 zásahů do černého, ve středu pole, pokud byl zdravý, odvedl neskutečné penzum práce vyššími soutěžemi protřelý Miloslav Kafka mladší. Skláři jsou devátí v tabulce doma, devátí v tabulce venku, devátí v jarní části. Takže se z toho logicky rekrutuje devátá pozice celkem.

ŽIROVNICE
Nenápadný tým ze středu tabulky, který dokáže porazit každého, ale také s kýmkoli prohrát. To se traduje už řadu let o Žirovnici. Hráči mají rádi míč, což je někdy dobře, ale někdy na překážku. Ve vyrovnaném středu byl důležitý každý bod, Slavoj o lepší konečné umístění připravila pětizápasová série porážek v prostřední fázi jara.

CHOTĚBOŘ
„Soupeři nás chválí za naši hru, ale za to si nic nekoupíme. Nejsme schopni dát gól, takže nemáme ani body," často kroutil na jaře hlavou trenér Josef Soural. Tím naprosto přesně vystihl hlavní problém. Chotěboř se prezentovala velmi dobrou defenzivní prací (třetí nejlepší v soutěži), jenže vstřelit gól byl občas takřka neřešitelný problém. Méně gólů vstřelily pouze sestupující Pacov a trápící se Okříšky.

OKŘÍŠKY
I v klubu na Třebíčsku můžou vyhlásit konkurz na střelce. Zdravotními problémy občas limitovaný Marián Kotrba na vše nestačil, chyběl klid v koncovce. K tomu se přidala na Okříšky mimořádně velká neúspěšnost v domácím prostředí. To vše vrhlo do zimní přestávky po porážce s Velkou Bíteší velkou dávku nervozity, ale také odhodlání. Vydařené jaro vylepšilo dojem z jinak nepříliš dobré sezony.
„Když se kluci dostali do pohody, tak to bylo znát. Jenže jsme prostě nedávali góly, i když jsme měli často více šancí než soupeř," posteskl si trenér Tilahun Tesfaye.

VELKÁ BÍTEŠ
Klub z jihovýchodního cípu kraje Vysočina nakonec bez větších problémů dosáhl svého klasického cíle: záchrany. Velká Bíteš opět dokázala, že klíčové zápasy prostě hrát umí. Nejlepšího úseku se dočkala v úvodu jarní část, kdy vyhrála třikrát v řadě (s podzimní předehrávkou čtyřikrát) a sezonu mohla v klidu dohrávat. Musí však zapracovat na herním projevu v domácím prostředí, tentokrát rozdávala až příliš bodů.

PŘIBYSLAV
Zejména v prvních dvou třetinách se absolutní nováček dobře etabloval v krajském přeboru. Pořád se pohyboval v poklidném středu tabulky, stavy strachu o záchranu nezažil. V závěru soutěže si tým okolo šikovných kreativních hráčů Miloše Krčála a Pavla Škachy počínal až příliš bohorovně a po několika nezdarech se propadl až na čtrnáctou pozici. Síla Přibyslavi byla před domácími diváky, o které se mohla opřít, chyběl však větší import zvenku.

ČÁSLAVICE-SÁDEK
Smutno, neveselo bylo dlouho ve vinařské oblasti. Výrazně oslabený klub byl od začátku pasován na boj o předposlední místo, což se potvrdilo. Záchranu neměl ve svých rukách, musel se spoléhat na pomoc zvenčí. Více než na tabulku krajského přeboru v Čáslavicích nervózně pokukovali na situaci v divizi D. Bystřice svou jarní záchranářskou misi zvládla, a proto se zachránily i Čáslavice. Bude to však v daleko těžší příští sezoně stačit?

PACOV
Loni zachránil Pacov přebor s notnou dávkou štěstí, letos se to nepodařilo. Krize v klubu vyvrcholila a po pěti sezonách bude hrát I. A třídu. Na vině jsou hlavně domácí výkony. Pacov sice šokoval výhrou 1:0 nad Havlíčkovým Brodem, jenže to bylo pohříchu jeho jediné vítězství před vlastními diváky. I přes tuhle senzaci si hráči snad ani nevěřili, že by mohli přebor zachránit.
„Se sestupem jsme se smířili už dříve," smutně potvrdil trenér Luděk Šlechta.