Ten dokázal během jediného roku otočit kormidlem zprvu potápějící se bárky o sto osmdesát stupňů. Ždírec přebíral v beznadějné situaci dvě kola před koncem jara 2002. Tým se trápil v divizi, už byl jistým sestupujícím. „Mužstvo bylo zdeptáno stotisícovou pokutou, která byla klubu udělena svazem za chování hráčů a diváků ve sporně hodnoceném zápase s Chocní,“ vrací se klub k příčinám pádu na svých webových stránkách.

Přebor Vysočiny nezačal kdovíjak. V novinách se psalo o profesorské hře, která hned v úvodu vyústila v prohru s Bystřicí nad Pernštejnem. Mimochodem největší soupeř v boji o postup porazil Ždírec i na jaře.

Tam už ale tým Dekory překypoval herní kvalitou i sebevědomím. Velkou oporou byl pro něj brankář Tuček, který za celou sezonu inkasoval jen osm gólů. „Sbíral jedno čisté konto za druhým. Některé zápasy navíc končily třeba jen výsledkem 1:0, takže ty nuly měly větší hodnotu, než jen tu statistickou,“ velebil hrdinu Jiří Kovárník.

Samotný gólman nad svými zásluhami tehdy jen mávl rukou. „Chytat za takovou obranou je sranda,“ prohlásil na konto mimořádných dvaceti čistých kont v sezoně.

Zmíněný trenér Jiří Kovárník si v postupové sezoně střihl dvě role. Exligový fotbalista, který nastupoval v nejvyšší soutěži v barvách Hradce Králové, totiž do Ždírce přišel ještě jako hráč. „Pokud jsem nehrál od začátku, záleželo na vývoji zápasu. Měl jsem na sobě civil a pod ním dres, kdyby náhodou,“ vzpomínal.