Jak vnímáte tuto těžkou dobu z pohledu předsedy fotbalového klubu?
Samozřejmě je to hodně složité období a nejhorší je, že stále nevidíme světlo na konci tunelu. Kdyby se vědělo, že se třeba patnáctého března začne, všechny by to probudilo, začali by být aktivní. Je to těžká doba, protože už to bude rok, kdy se nemáte čím bavit. A myslím si, že nějaké testování v amatérském fotbale nepřipadá v úvahu.

Na co dalšího to může mít dopad?
Mám strach, že to přinese i odliv fanoušků. Nevím, jestli se budou chtít setkávat. Přitom fotbal se hraje pro lidi, je to o tom, že tam přijdou i na pivo a párek.

Pro váš klub jde z pohledu mužského A-týmu o velmi důležitou sezonu, v níž zachraňujete divizní příslušnost.
Už jsme měli být dávno v tréninkovém procesu, ale to nehrozí, jsme v pětce a dá se scházet až ve třetím stupni. Tím pádem je to pro nás dvojnásobně složité. Naší velkou ztrátu bude velice složité dohánět, pokud se sezona nedohraje kompletní.

S tímto tempem by to byl asi i zázrak.
Když se ví, že se musí skončit sedmadvacátého června, bude to složité. Myslím, že se to nedohraje kompletní, ale hrát se bude a skončí se po nějakém kole, a bude jedno jestli patnáctém nebo pětadvacátém. A uzavře se to. FAČR (Fotbalová asociace České republiky – pozn. autora) bude dělat vše pro to, aby druhý rok po sobě nebyl bez postupů a sestupu. Skončí to někde uprostřed.

Každopádně, pokud by to tak dopadlo, moc regulérní asi tento ročník nebude a Slavoji by také moc nenahrál.
Regulérní by to nemuselo být ani z toho pohledu, že některé týmy může koronavirus zasáhnout, nebudou kompletní a nebudou moci hrát v nejsilnější sestavě, nebo nebudou hrát vůbec. Navíc se musí říci, že se začne hrát, ale před tím musí být tři neděle přípravné období, aby nedošlo ke zraněním. Ale to nechci zpochybňovat z pohledu klubu, protože jsme poslední. Já bych si přál, aby se začalo už hrát a vrátilo se vše do normálu.

Po nedohraném podzimu jste avizovali, že chcete tým posílit. Povedlo se?
Spíš jsme oslabili, protože odešel Šerý do Žďáru. Nyní řešíme Douchu ze Stříteže, o kterého máme zájem. A na rovinu řeknu ještě jednu věc. Nevíme, jestli se začne hrát v Rakousku, kde máme bývalé hráče. I tohle je varianta, že je zkusíme oslovit. Ale samozřejmě je to hodně složité, shánět v této době hráče.

Mají polenští fotbalisté podle čeho trénovat?
Trenéři posílají hráčům pokyny po týdnech, ale záleží, jestli ti kluci mají zájem. Kontrolovat je nelze. I trenéři naší mládeže dělají různé videokonference a školení mezi sebou, což je hezké. Ale ten kontakt s hráči je to nejdůležitější, tohle to nevynahradí. Prostě je to pro fotbal a všechny sporty smutné období.

Bude to podle vás pro mládež hodně obtížné, vracet se do vyjetých kolejí?
Už to bude rok, kdy se víc nehraje než hraje, a nemůže se pořádně trénovat. To může mít vliv na odliv dětí, ale já věřím, že už spousta z nich se těší i do školy, a stejné množství se těší, aby začaly i kroužky.

Tento týden měla proběhnout valná hromada Okresního fotbalového svazu Jihlava, jehož jste předsedou. Předpokládám, že se odložila.
Nová valná hromada by měla být v úterý šestnáctého března, krajská valná hromada proběhne devátého dubna.

Sekretář OFS paní Sobotková se snažila „zlanařit“ nové tváře do výkonného výboru. Daří se to?
Bohužel se to nedaří, i přes její snahu, když obvolávala kluby a připomínala jim to ve zprávách. Z funkcionářského hlediska není na okresní úrovni žádný zájem, což mě mrzí. V minulosti byl sedmičlenný výbor, který jsme museli snížit na pětičlenný. A to pokračuje dál. Zatím je nahlášených pět lidí na pět členů výkonného výboru, a já nejsem moc velký optimista, že by někdo přibyl. I když se ta možnost na přihlášení prodlužuje. Fotbalem teď nikdo nežije, všichni vyčkávají.