Ten v pražském klubu prošel všemi mládežnickými kategoriemi a jeho výkony nezůstaly bez odezvy u reprezentačních trenérů. Nyní je stabilním členem reprezentační U19, kterou trénuje Miroslav Koubek, rovněž kouč Slavie Praha.

Tomáši, vy jste odešel z Havlíčkova Brodu ještě jako hráč starší přípravky a rovnou do velkého klubu, Slavie Praha. Jak se zrodil váš odchod?

Byl jsem na jednom výběrovém kempu, kde si mě vyhlédl slavistický trenér a dostali jsme od něj s rodiči nabídku, zda bychom to ve Slavii nechtěli zkusit.

Začátky musely být hodně těžké…

To byly. Oba rodiče mají zaměstnání, takže mě na tréninky musel vozit děda.

Jak na tyto začátky vzpomínáte?

Nejdříve jsem jezdil na dva tréninky týdně a na zápas. Ale později jsem tam zůstal na škole a začal trénovat pravidelně.

Odcházel jste do Slavie jako útočník, dnes z vás je stoper. Kdo vás přeškolil na tento post?

Ano, je pravda, že jsem přišel jako útočník, ale postupem času jsem hrával střed zálohy a poslední rok a půl hraji stopera pod trenérem Titěrou.

Prošel jste ve Slavii všemi mládežnickými kategoriemi. Na který ročník rád vzpomínáte?

Určitě na starší žáky, se kterými jsme vyhráli v roce 2009 mistrovský titul.

Potkal jste se s některými vrstevníky, kteří jsou už dnes v A-týmu?

Z A-týmu přímo ne. Ale potkal jsem se s Dario Šimičem, který hrál za AC Milán.

Když porovnáte tréninky v Brodě a nyní ve Slavii, v čem je největší rozdíl?

V přístupu hráčů. Zde si z toho občas kluci dělají srandu, ve Slavii se ale jede pořád naplno.

Který trenér vám v dosavadní kariéře dal nejvíce?

Určitě pan Titěra, u kterého jsem byl čtyři roky.

V reprezentační U19 vás vede trenér Koubek, který je zároveň trenérem A-týmu Slavie. Je to výhoda, cítíte šanci se tam probojovat?

Už teď vím, že do zimní přípravy ještě nepůjdu, ale věřím, že v budoucnu šanci dostanu.

Jak trenéra Koubka vnímáte? Navenek působí hodně přísně až nepřípustně. Je opravdu takový?

Ne, není. Má rád i srandu. Při tréninku nic nepovolí, ale potom dokáže atmosféru odlehčit.

Kdyby Slavie v posledním kole neporazila Liberec, tak přezimovala na posledním místě prvoligové tabulky. Doléhá atmosféra prvního týmu i na vás, mládežníky?

Samozřejmě víme, že se Slavia výsledkově trápí, ale my s A-týmem vůbec nepřijdeme do styku. Ale trenér Koubek dá tým přes zimní přestávku zase dohromady a na jaře to bude určitě lepší. Nám se naštěstí daří lépe.

Jaký je váš nejbližší cíl?

Udržet se v reprezentační devatenáctce a hrát naši nejvyšší fotbalovou soutěž.

V A-týmu Slavie je určitě velká konkurence a v takových klubech je obtížné se do základní sestavy probojovat. Vzal byste třeba nabídku i z Jihlavy, kam byste to z Brodu měl blíže?

Já věřím, že se Jihlava v lize udrží, takže bych nabídku určitě přijal, pokud bych se neprobojoval do sestavy Slavie.

Určitě sledujete i výkony brodského Slovanu, za který nastupují vaši kamarádi…

Určitě po příchodu trenéra Zemana je vidět postupný vzestup tohoto týmu, což je vidět i na jeho dobrých výsledcích.

Asi se hodně o fotbale bavíte i s otcem, který v Brodě působí v roli trenéra u mládeže…

Bavíme se dost, ale dříve býval na mě více přísný, teď mě spíš jen chválí, což je pro mě asi škoda (smích). O fotbale se taky docela často bavím se strýcem Jiřím Pabouskem, který je také bývalým brodským fotbalistou.