×
REKLAMA
Obří je i síť chodeb v areálu elektrárny. Jen kabelů jsou nataženy stovky kilometrů.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Postupně procházejí obnovou vnějšího a vnitřního pláště. Osm železobetonových věží slouží od zprovoznění elektrárny v roce 1985, jsou určené k odvádění nevyužitelného zbytkového tepla z výroby elektřiny.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Předpisové ustrojení. Návštěva prochází z „čisté“ šatny do „nečisté“, kde vyfasuje kompletní oblečení i pracovní boty. V této části jaderného bloku vše ve žluté.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Prohlídka jako na letišti, povinné převlékání, turnikety. Do životně důležitých prostor se zvláštním režimem z hlediska jaderné bezpečnosti se lze dostat až po splnění důkladných bezpečnostních postupů.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Před vstupem do kontejnmentu, tedy uzavřených prostor v okolí jaderného reaktoru, je nutné připnout dozimetr k měření radiace.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Celá elektrárna dává práci asi 1500 zaměstnancům ČEZ. Na směně přímo u každého ze čtyř reaktorových sálů ale obvykle slouží maximálně pár desítek lidí.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Dozimetr zaměstnanců v hlídané zóně. Radioaktivita v přirozeném prostředí je v řádu mikrosievert. Zaměstnanci v jaderné elektrárně nedosáhnou o moc víc ani za osmihodinovou směnu.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Pro každého jeden. Kdyby se dozimetr rozpípal, dotyčný musí okamžitě opustit prostor.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Vstup do reaktorového sálu. Jaderná elektrárna má nyní v provozu čtyři bloky. Stavět se nebude pátý, půjde vlastně o novou elektrárnu.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Na protilehlých stranách reaktorového sálu na tzv. postamentech jsou vidět kulatá víka, uzavírající šachty reaktorů. V každém reaktorovém sálu jsou dva. V sousedství jsou další šachty - bazén použitého paliva či šachta číslo 1 pro zavážku čerstvého paliva
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Využití jádra? Velmi zjednodušeně se palivové kazety podle potřeby umístí do aktivní zóny tlakové nádoby naplněné vodou. Tu pak štěpná reakce ohřívá na teplotu k tři sta stupňům Celsia. Takto ohřátá voda dále míří do parogenerátoru. K oběhu vody v primárn
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Úklid po odstávce reaktoru. Nerezová podlaha se lépe udržuje čistá a nekoroduje. Vlevo pod červeným obdélníkovým vstupem jsou umístěny právě parogenerátory.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Každý kontejner pojme 84 palivových kazet z dukovanské elektrárny, tedy celkem asi 10 tun použitého paliva. V každém bloku reaktoru se nachází 349 kazet, asi pětina se obmění jednou do roka.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Použité palivo se ukládá do obřího hermeticky těsného modrého kontejneru, kde už zůstane desítky let.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Ročně v jihomoravských Dukovanech tak vyprodukují zhruba tři a půl kontejneru s použitým palivem.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Několik desítek palivových kazet mají v dukovanské elektrárně připravených pro umístění do reaktoru v dalších letech. Umísťují se pomocí speciálního zavážecího stroje a manipuluje se s nimi pod vodou.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Maketa skutečného provedení palivového souboru budoucnosti s označením PK 3+. Plánované zavezení do reaktoru je v příštích letech.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Jak připomíná mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk, tento typ reaktorů dokáže využít pouze zhruba čtyři procenta energie uranových kazet.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Po použití putují do meziskladu. V hale podobné velké tělocvičně jsou vedle sebe kontejnery typu Castor. Chladí se přirozenou cirkulací vzduchu. Palivo v nich produkuje zbytkové teplo až sedmdesát stupňů Celsia, které s časem rychle klesá.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Kontrola meziskladu s použitým palivem. Kontejnery jsou podle energetiků bezpečné. Uzavírají je tři víka. Jsou i přísně střežené a pod neustálým dohledem kamer. V nové budově použitého paliva je místo na dalších dvacet let provozu dukovanské elektrárny.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Koridor. Prostor mezi první a druhým jaderným blokem. Přiváží se tudy i čerstvé palivo nebo kontejner na použité. Šachtou je pak do reaktorového sálu dostane jeřáb.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Měření možné radiace je v určitých prostorách opravdu důkladné.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Odchod z kontrolovaného pásma. Přísná kontrola s měřením celého těla ve speciální kabině čeká každého, kdo nejstřeženější prostor opouští.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Měření možné radiace je v určitých prostorách opravdu důkladné.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Strojovna s turbínami a generátory. Důležitá součást celého procesu výroby elektřiny. Pára z parogenerátoru roztáčí lopatky turbín, díky čemuž vzniká mechanická rotační energie a generátory pak vyrábějí elektrický proud.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Zdena, Alena, Marie či Irena… Každá z turbín má své jméno. Protihlukovým krytům říkají energetici „autobus“.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Od začátku uvedení elektrárny do provozu v roce 1985 vyrobila Jaderná elektrárna Dukovany celkem 481 290 023 MWh elektřiny (k 22. dubnu 2022).
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Nejhorší projektovaná havárie? Ani při roztržení parního potrubí od reaktoru by nemělo vést k tragickým důsledkům. Tlak udrží box, po němž se v reaktorovém sálu chodí. Páru by bezpečně nasměroval do dalšího uzavřeného prostoru tzv. barbotážních věží.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Nabor nových zaměstnanců pro výstavbu pátého bloku elektrárny začne už v průběhu tendru.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Pokud vše dobře půjde, nový jaderný zdroj má v Dukovanech vyrůst do roku 2036.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Mnohem dříve bude hotová nová administrativní budova se školícím a výcvikovým pracovištěm, pro niž aktuálně stroje hloubí základy v blízkosti obřího parkoviště.
Zdroj: Deník/Přemysl Spěvák
Nejnovější galerie
