„Snem každé vesnice je mít cisternu, ale obec s pěti sty občany na novou sotva našetří, proto jsme rádi za starší dámu a říkáme ji důvěrně - miláčku,” směje se starosta hasičského sboru Josef Kolář. Vloni prožil dvakrát radost, poprvé, když jel pro požární auto, podruhé v obřadní síni přibyslavského zámku při převzetí čestného titulu Zasloužilý hasič.

Jak hasiči v klínů hranic tří krajů - Vysočiny, středních Čech a Pardubicka - k prvnímu autu za dlouhých sto let přišli?

Hasičský záchranný sbor kraje Vysočina ze své stanice v Polné vyřadil cisternu na podvozku LIAZ. Sbor v Uhelné Příbrami si o ni řekl a nepotřebný vůz získal bezúplatným převodem.

Liazka má téměř dvacet let, na tachometru bylo natočeno jen 20 tisíc kilometrů, cesty k ohni nebyly daleké. Motor šlape, ale vybavení auta nebylo žádné. Vše potřebné k zásahu se muselo koupit.

„Náš malý městys není bohatý, ročně můžeme proinvestovat pouze 1,5 milionu korun. Když tedy obecní pokladna hasičům na nákup nové techniky uvolnila 400 000 korun, ukrojili jsme z rozpočtu pořádný díl, ale nelitujeme, jsme nyní připraveni na každou mimořádnou situaci a že jich teď v zemi bývá,” soudí starostka Uhelné Příbrami Marie Ostatnická.

Do zbrojnice má blízko. Bydlí přes ulici. Když v noci zazní siréna, v županu otevírá vrata, aby „miláček” měl volnou cestu a hasiči mohli šlápnout na plyn.

Ivo Havlík