Už při narození sboru v březnu 1924 byli do čela spolku zvoleni nejen pěkně po řadě - starosta, velitel, náměstek, jednatel, pokladník, první stříkačník, první lezec a „poslanec do župních schůzí”, ale také vrchní hudec.

Trubka byla napoprvé svěřena Janu Šenkovi. Ne dost na tom. Ihned byl jmenován zábavní odbor sboru a řídil ho Stanislav Kliment.

„Úkolem odboru bylo sestavovati program zábavních podniků, pořádati taneční zábavy a výlety,” praví zápis schůze. A skutečně, ještě na usnesení neoschl inkoust a od 24. dubna 1924 se pořádaly hasičské plesy a věnečky. Premiérový bál se konal v hostinci rolníka a velitele hasičů Jana Pěcha (jak také jinak?), ostatní se měly „střídavě odbývati ve zdejších hostincích.”

Kolik jich tehdy bylo? Dnes v Modlíkově není žádný a pivo večer vypiješ jen v hasičské klubovně. Ale vraťme se k trubce, ať už troubila poplašné HOŘÍ! nebo Silencio na dobrou noc. V roce 1934 byla zakoupena nová a význam se jí přikládal tak velký jako nové stříkačce.

Kronikářovo pero šlo až do detailu, zaznamenalo i značku: Trimolo fanfaru. Vesnice je od roku 2006 známá krásným přírodním amfiteátrem, domovské právo v něm má již tradiční Modlíkovské hudební léto.

Bez hasičů žádný koncert nebude

Jezdí sem slavní hudebníci všeho druhu. Od folkařů bratrů Nedvědových až po rockera Petra Jandu. Ať svítí hvězdy nebo prší, tisíce lidí tu prožívá múzickou pospolitost. „Bez našich tří spolků - fotbalistů, myslivců a především hasičů - bychom tak obrovské kulturní akce nedokázali pořádat. Areál připraví, hlídkují na parkovišti, starají se o bezpečnost návštěvníků v hledišti, dbají na hygienu, vaří guláš, grilují steaky a klobásy, točí pivo a limonády, nad ránem se chvíli vyspí a přijdou uklízet,” chválí starosta obce a duše Modlíkovského hudebního léta Miroslav Štědrý.

Ivo Havlík