„Budou tak důstojně připomenuta obě letošní jubilea jedné z největších osobností regionu, 140. výročí narození a 70. výročí úmrtí,” informoval redakci Deníku iniciátor myšlenky František Grubauer z Věže, starosta okresního sdružení hasičů. František Raupach se narodil 29. listopadu 1871 v Německém Brodě a zemřel v témže městě 4. března 1941, pohřben je na starém hřbitově.

Zvolen do čela hasičů

Již ve svých 26 letech byl Raupach zvolen velitelem městských hasičů a zůstal jim až do své smrti. V letech 1912-1938 byl starostou německobrodské hasičské župy. V listopadu 1932 ho delegáti sjezdu ve slovenském městě Martin vybrali za starostu Svazu československého hasičstva. Stal se stařešinou Sdružení slovanského hasičstva a v roce 1935 starostou České zemské hasičské jednoty.

Působil ve světové organizaci hasičů CTIF, založené v roce 1900 v Paříži. Památná je fotografie Raupacha v čele delegace československých hasičů, které 14. května 1936 na Pražském hradě přijal prezident republiky Edward Beneš. Profesně Raupach byl pivovarníkem. V roce 1913 se stal předsedou správní rady Měšťanského pivovaru, funkci zastával 28 let, a v roce 1926 byl jmenován ředitelem pivovaru. Měl velkou zásluhu na tom, že brodský pivovar se stal moderním závodem a mohl úspěšně konkurovat okolním pivovarům.

Málo se už ví, že Raupach zanechal kus svého životního díla v hlavním městě Praze.

Když jsem v roce 2005 textově a fotograficky připravoval knihu Hasičský dům, zjistil jsem, že velký podíl na úspěšné dostavbě prvního pražského mrakodrapu, jak novou dominantu Královských Vinohrad charakterizoval dobový tisk, měl právě Raupach. Došlo k tomu, že stavební výbor nového ústředního sídla československých hasičů úkol nezvládl. Do čela krizového štábu byl z Německého Brodu povolán Raupach. Hasičský dům, jedna z architektonických perel Prahy, byl otevřen v roce 1929.

Kvádry z památných míst Čech a Moravy

„Raupachovi vděčíme za dnešní sídlo nejpočetnějšího občanského spolku země - Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, ale také sídlo Hasičské vzájemné pojišťovny a populárního Divadla u hasičů, dříve Divadla Spejbla a Hurvínka,” oceňuje první muž českých dobrovolných hasičů Karel Richter.

Raupach podpořil vlasteneckou myšlenku, aby po vzoru Národního divadla bylo do základů Hasičského domu v Praze zazděno padesát kvádrů z památných míst. Z Brodska byly vybrány kameny z Lipnice, Melechova a Havlíčkovy Borové. V krizovém roce 1932 zadluženému Hasičskému domu hrozil bankrot.

„Kdybyste dnes chtěli prosazovat konkurz, byla by naše práce za celých 50 let zničena a vedlo by to k rozkladu naší organizace. Přimlouvám se proto na zaplacení schváleného příspěvku. Zachráníme tím Hasičský dům i rozpad hasičů v Čechách,” agitoval Raupach na mimořádné valné hromadě.

Deska z Lipnice

Pamětní deska Františku Raupachovi bude vytesána v kamenickém učilišti v Lipnici nad Sázavou. Osobní patronát nad dílem převzal ředitel učiliště Boleslav Dlouhý, který mimochodem byl dvacet let starostou lipnického sboru dobrovolných hasičů.

Ivo Havlík