VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kluci z řeznictví, co omámili hokejový svět

LIPNIČKA/JIHLAVA - Prvopočátky zábavy zvané hokej sahají až do středověku. Svědčí o tom různá vyobrazení v národním muzeu a Aténách. První hokejové utkání bylo sehráno v roce 1837 v Montrealu. Proč to zmiňuji? Tento tradiční sport se u nás dnes pere o prvenství s fotbalovým míčem.

28.6.2007
SDÍLEJ:

Siesta. Jaroslav Holík ukryt na svém panství u Lipničky.Foto: GetPhoto/Martin Sidorják

Rostoucí popularitu hry s černou gumou v Československu a také v rodné havlíčkobrodské Kotlině pomohli výrazně rozšířit i legendární bratři Holíkové.

Každý jiný, oba jsou však jedineční. Jak hokejově, tak lidsky. Při zmínce o nich každý zpozorní a zavzpomíná. To jsou oni: starší Jaroslav a mladší Jiří. „Brácha je po tátovi, já po mámě. Jarda se pořád s někým hádal nebo byl v maléru, táta se ho pořád ptal: po kom ty kluku jsi? Přitom byl stejný. Se mnou máma trable neměla,“ vzpomíná na klukovská léta mladší ze slavných útočníků.

Chtěli jste hrát hokej odmala?

Jaroslav: Otec skákal na lyžích, tak jsem začal lyžovat, ale jen rok dva. On říkal: jestli se v tomhle režimu chcete dostat ven, tak musíte dělat sport, zpívat nebudete. A hokej byl v Havlíčkově Brodě hodně populární. A už to začalo.

Jiří: Jsme válečné děti. Moc možností nebylo.

Jací byli rodiče?

Jiří: Táta byl ras. Stačilo, aby se na nás podíval. Poprvé nás pochválil až v roce 1972, když jsme se stali mistři světa. Máma zase dbala na školu.

Otec měl řeznictví. Pomáhali jste mu?

Jiří: Ne, byli jsme děti. Jen vím, že jsem chodil ke kráječi krást salám. To jsem pak truhlářovi dával za hokejky.

Brali jste školu jako nucené zlo?

Jaroslav: Trošku. Brácha byl chytrý, já byl na spodní hranici a trochu syčák, řekl bych i grázl. Hodně průšvihů, trojky, dvojky z mravu.

Jaké bylo dětství po válce?

Jiří: Nádherné. Praštili jsme s taškou ze školy a celý den lítali. Hráli si na vojáky, ochmatávali holky. Prostě normální kluci. Materiálně chudoba, ale zážitky skvělé.

Jaroslav: Já si myslím, že krásné. Počítače, televize nic nebylo. My furt sportovali.

Co děláte teď?

Jaroslav: Vezmu psy a jdu do lesa. Nebo jdu dělat dřevo. Hodně času trávíme s vnoučaty. Máme parádní vztah. Takhle jsem si to vždy představoval.

Jiří: Nic. Máme psy nebo provádím něco kolem baráku. Rád dělám manuálně. V záhonu se ale nerejpu. Udělám něco blbě, tak to zase spravím. Strašně mě baví se dívat na naučné filmy. Třeba čtyři hodiny v kuse. Stavba lodí, letadel. Naopak mě nebaví nakupování. Když jdu do města pro hřebíky, tak jdu pro hřebíky. Jít se ženou, to je martyrium.

Dosáhli jste v hokeji všeho. Myslíte, že byste se prosadili i v současnosti?

Jaroslav: Já rozhodně ne. Já byl špatný bruslař, já hrál vůlí.

Jiří: O tom nepochybuji.

Změnil se hokej od vašich dob?

Jaroslav: Je o hodně rychlejší, hráči jsou silnější. Já zvedal 105 kilo v benči, a to jsem byl mimo Jardy Šímy nejsilnější v lize. Dnes není problém 140 kilo. Jídlo, regenerace, výstroj, to je jiné.

Vy jste se změnili?

Jiří: Snad ne. Patnáct let jsem hrál v nároďáku a nikdy jsem se nějak neprezentoval. Nemám v sobě exhibicionismus.

Vídáte se spolu často?

Jaroslav: Třikrát týdně s Pepíkem Augustou, Frantou Vorlíčkem a dalšími chodíme na naše hodinové schůze.

Pojďme k současnému hokeji. Co říkáte letošním výkonům českých reprezentací?

Jaroslav: Áčko bych do toho nemotal, protože lepší hráče nemáme. „18“ a „20“, to mě mrzí. Pořád si myslím, že mladé hráče vychovávat umíme, ale musíme být mnohem a mnohem tvrdší. To si myslím. Vím, že proto nejsem oblíbený.

Jiří: Je to ústup ze slávy. Takové roky jsou. Mládež je zarážející. Asi nemáme generaci mladých, která by měla za pár let hrát v dospělých.

On už něco naznačil draft NHL.

Jiří: I dospělí se ztrácí. Jarda Jágr pomalu ale jistě končí. Mladší generace Havlát, Eliáš už nejsou takové megahvězdy. Ale je to přirozené. Nemůžeme chtít, abychom v naší malé zemi měli skvělé hokejisty, fotbalisty, atlety, to nejde. Až tak sportovní národ nejsme.

Jaroslav: Hráči se neurodili. Zahraniční skauti to vidí jinýma očima než naši.

Jsou třeba dnešní mladí rozmazlení?

Jaroslav: Rozhodně.

Když se vrátíme k mistrovství světa v Moskvě, proč to nevyšlo?

Jaroslav: Když má gólman sedmaosmdesátiprocentní úspěšnost, tak nemůžeme uspět. (Roman Čechmánek – pozn. aut.). Hlavně my nemáme tolik hráčů na vrcholové úrovni. Není to tím, že by nechtěli za Lojzy Hadamczika hrát. Naši hráči v NHL nejsou takové hvězdy. Včetně Jardy Špačka, který se do mě trochu opřel. Prostě to jsou průměrní hokejisté. Pět, sedm je vynikajících. Erat, Krajíček, Zbyněk Michálek. Když oni přijedou, tak za dva tři roky bychom mohli zase hrát o první místo.

Jiří: Je to rovněž systémem. Já to nerad kritizuji. Z povzdálí jde hodnotit těžko.

Právě Čechmánek se pustil do trenéra Hadamczika.

Jaroslav: Souhlasím s Luďkem Bukačem. Ať se podívá na svůj výkon a drží hubu. Nemá nárok. Když někdo vymění za rok tři mužstva, tak to není tím, že by musel platit velké daně. Je to o jeho chování a chytání. Na Euro Hockey Tour chytal dobře, ale co si dovolil po šampionátu, to si zkusí jen v Česku. Zrovna tak Jarda Špaček dělá chytrýho. Proč neřekne, že ho o výluce NHL vyhodili z Plzně. To se mu nehodí.

Jiří: Asi jsem ze staré školy. Prádlo se má vyprat doma. To se k novinářům má dostat jen okrajově. Romanovi se divím. On je olympijský vítěz, mistr světa, ale pustit se do trenéra poté, co se mu šampionát dvakrát nevyvedl… Být jim, tak trochu přibrzdím.

Promluvila ješitnost?

Jiří: Asi jo. Je jiná doba. Dneska se zdá, že hvězdy mají větší slovo než trenéři, to není dobře.

A co extraliga a kauza Vsetín?

Jaroslav: To už mělo být před třemi lety, když to ukradli Zubíkovi. Bělohlav, Patera, Vak nemají zaplaceno. Možná Dopita ještě nemá vše srovnané.

Jiří: Je to pozdě. On snad byl vyloučen za dluhy, které mají starší datum. Ono by se chtělo podívat i na jiné kluby. Ale APK (Asociace profesionálních klubů – pozn. aut.) se dopustila více seků. Před rokem chtěli 25 milionů za postup do extraligy, zrušili to. Dále uzavřít, neuzavřít soutěž. Působí trochu jako stát ve státě. Já to vím. Působil jsem tak ještě za Dukly. Je tam moc přehmatů během krátké doby. Není to domyšlené.

Poslední otázka. Je hokej věda?

Jiří: Trénink je složitý proces, ale hokejová hra není věda. Vymyslet lék na rakovinu, to je věda.

Jaroslav: Není. Málo se pracuje a moc kecá.

Jaroslav Holík

narozen: 3. srpna 1942
kariéra: Havlíčkův Brod, Dukla Jihlava. Po skončení kariéry trénoval Jihlavu, Pardubice, Havlíčkově Brodě a také ČR do 20 let, s níž má titul mistrů světa.
liga: 602 zápasů, 267 branek, 7x mistr republiky
reprezentace: 142 utkání, 57 gólů.
Startoval na sedmi světových šampionátech, mistr světa z roku 1972

Jiří Holík

narozen: 9. července 1944
kariéra: Havlíčkův Brod, Dukla Jihlava, Rosenheim, Stadlau, Vídeň
liga: 553 utkání, 283 branek, 7x mistr republiky
reprezentace: 319 startů, 132 gólů, účastník 14 světových šampionátů, trojnásobný mistr světa
28.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentské volby. Ilustrační foto.

Středoškoláci řeknou, koho chtějí na Hradě oni

Z Vídně až na Vysočinu.

Betlémské světlo dorazí i na Havlíčkobrodsko

Luboš Pospíšil zahrál v Chotěboři

Chotěboř - Luboš Pospíšil a zcela obnovená sestava jeho kapely 5P se představila v Tančírně Panského domu v Chotěboři.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Děti z dětského domova se pustily do výroby adventního zboží

Nová Ves u Chotěboře - Děti z Dětského domova a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Nové Vsi u Chotěboře se v průběhu podzimu věnovaly výrobě adventního zboží.

Skvělý Brož vychytal brodské Bruslaře

Vysočina – Druhá liga skupina střed přinesla v rámci svého 20. kola krajské derby. Havlíčkobrodští Bruslaři přivítali hokejisty z Moravských Budějovic, kteří vyloupili Kotlinu. Brod se tak musel poroučet na druhé místo. Na čele ho vystřídal Tábor.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT