300 metrů plavání, 26 km na kole a 3 km běhu zvládl nejrychleji havlíčkobrodský rodák Ota Lazorišák, který na sever Moravy odešel po skončení uplynulé sezony z Dukly Jihlava.

„Během těch dvou měsíců jsme hodně makali, takže jsem věděl, že mám dost síly. Ale ve vítězství jsem nevěřil,“ prohlásil skromě třiadvacetiletý útočník. Své kolegy za sebou přitom nechal o více než čtyři minuty.

To už jste byl pomalu osprchovaný, když do cíle dorazili další, ne?
(smích) Ujel jsem jim na kole. Pak už jsem věděl, že mám dostatečný náskok.

Která z těch tří disciplín vám vyhovovala nejméně?
Bavily mě všechny úplně stejně, opravdu. Nemůžu říct, že bych si nějakou užíval, nebo měl naopak k nějaké vyloženě odpor.

Už jste někdy předtím podobný závod absolvoval?
Ne, nikdy. Měli jsme ho jako náhradu za klasické výstupní testy. A musím říct, že to bylo rozhodně o dost zábavnější.

Co vám řekl v cíli trenér Chlustina? Byla jeho pochvala dostatečná?
Určitě. Všechny, kteří skončili na předních místech, pochválil. Navíc jsem dostal i finanční odměnu.

Ta možná potěšila i víc než obdiv trenéra…
Teď před dovolenou rozhodně. (smích)

Kam vyrážíte relaxovat po náročné přípravě?
Jako většina Čechů, do Chorvatska. Jedem autem a moc se těším. Ještě jsem tam nikdy nebyl.

Vaše vítězství v triatlonu jenom potvrdilo, že jste v podstatě takový univerzál. Loni v Jihlavě jste hrál jak v obraně, tak i v útoku. Do branky se nechystáte?
Byl jsem v ní jenom jednou, při hokejbale. Ale kdo ví, možná mě to letos v Havířově čeká i v hokeji. (smích)

Jak se vám zatím líbí v novém prostředí?
Nemůžu si stěžovat. Parta je skvělá, taky město se mi líbí. Jenom doufám, že pohoda vydrží i během sezony.