Sám k tomu odchytal 17 utkání v brance A mužstva Světlé v Krajské lize mužů. Tím trenérem nebyl nikdo jiný, než populární brankář z Pěšinek, Lukáš Studený. Hokejový brankář na střídačce v roli trenéra, to není častým jevem, proto jsme mladého muže v hokejové dvojroli, který s hokejem začínal v havlíčkobrodské Kotlině, vyzpovídali.

Lukáši, jak jste se dostal z brankářské klece na střídačku?
Hokej mám rád, začínal jsem s ním v roce 1988 v Havlíčkově Brodě, kde jsem prošel všemi mládežnickými kategoriemi a zachytal si tam i juniorskou extraligu, nyní jsem již několik sezon brankářem ve Světlé nad Sázavou. V letě 2009 mě oslovil předseda světelského hokejového klubu pan Švorc, zda bych neměl zájem trénovat družstvo juniorů. Jelikož jsem se již věnoval přípravě brankářů a dokončoval školu se sportovním zaměřením, rád jsem jeho nabídku přijal. Vlastním licenci B hokejového trenéra a kromě toho jsem vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci obor Management sportu a trenérství. Z toho vyplývá, kterým směrem se můj sportovní život ubírá.

Pro juniory z Pěšinek je 3. místo v krajské lize určitě úspěchem, jaké byly vaše plány před sezonou?
Když se nám podařilo před sezonou naplnit soupisku 15 hráči a dvěma brankáři, začal jsem pomýšlet o play off, tedy umístění do čtvrtého místa. S tím jsem také před kluky předstoupil. Jsem rád, že se nám této mety podařilo dosáhnout.

Jak se vám s juniory pracovalo, splnili vaše představy?
Myslím si, že naše vzájemná spolupráce s celým družstvem byla a je na velice dobré úrovni. Ovlivněno je to také tím, že věkově jsem od kluků vzdálen 8 – 9 let, což není moc a současně se s některými potkávám v A týmu jako spoluhráč. Dostali jsme se do semifinále Krajské ligy juniorů a byť jsme obě semifinálová utkání s Chrudimí prohráli, ziskem třetího místa jsme sezonu dokončili se ctí.

Jak se pracuje brankáři s celým týmem?
Post brankáře je dost specifický, prakticky se jedná o individuální sportovní výkon v rámci kolektivu. Proto mohu klukům dobře radit při čtení slabin brankáře soupeře či hledání správné chvíle pro střelu, ale mnohdy mi schází ten nejlepší přehled o ideálním pohybu hráčů v různých herních situacích. Ale to vše se snažím dohnat dalším sebevzděláváním a studiem. Již jsem se přihlásil na magisterské studium Na FTVS v Praze a FTK v Olomouci.

Jaké jsou vaše cíle v roli hokejového trenéra?
Zatím jsem toho jako trenér tolik nedokázal, ale pochopitelně se chci zlepšovat a mám takový klukovský sen, ale ten si nechávám pro sebe. V této době chci být dobrým trenérem u družstva juniorů HC Světlá nad Sázavou.

Jiří Víšek