Ve čtvrtfinále play-off vypadli ve čtyřech zápasech s Táborem a nejen za touto sérií se ohlíží nejproduktivnější hráč brodského týmu, Lukáš Endál.

Lukáši, přejít přes Tábor se nepovedlo, přesto můžete zápasy hodnotit kladně. Nemáte se za co stydět…
Myslíme si to stejně. Tato série a sezona se hodnotí kladně. My jsme každopádně chtěli jít dále, protože jsme cítili, že na Tábor máme. Nemohu říci, že jsme v nějakém zápase byli vyloženě horší. Rozhodovali maličkosti, že jsme v nějaké třetině zaváhali, a to nás potom stálo zápas. V této sérii nechci říci, že jsme byli lepší, protože jsme nepostoupili, ale více jak konkurence schopní.

Poslední domácí zápas jste měli dobře rozehraný, ale neměli jste tolik štěstí jako při předešlé vysoké domácí výhře…
Je to asi pravda. Za stavu, kdy jsme vedli 2:1, jsme dostali blbý gól na 2:2, ale nezlomilo nás to a pořád jsme si šli za vítězstvím. Potom tam byla spousta šancí v přesilovkách, ve kterých jsme to měli zlomit na svou stranu, bohužel jsme to nezlomili a z chybičky jsme inkasovali. Je to hokej, my těch chybiček udělali více, a proto jde dál Tábor.

Několikrát jste už zvedali ruce, vypadalo to, že puk je už v síti…
Tam pracují emoce, my puk tlačili do branky očima, aby nám to tam spadlo. Nejspíš nám chyběl ještě větší důraz před brankou. Je to pro nás poučení do další sezony. Hlavy máme nahoře a v další sezoně si půjdeme pro nějaký úspěch.

V týmu jste působili tři starší hokejisté, jinak mužstvo bylo hodně mladé. Byla to pro mladé hráče velká zkušenost?
Já si myslím, že si kluci více přát nemohli, protože takové zápasy jsou pro ně ideální. Já jsem to zažíval, když jsem hrál extraligu, tak pro mě to byla větší škola, ale s tímto se to dá trochu srovnat. Věřím, že to kluky nakopne a povzbudí do další sezony a to i kvůli lidem, kteří nám po prohraném zápase tleskali. Větší motivaci mít nemohou.

Takže plány se naplnily. Měli jste stabilizovat kádr a vrátit diváka do Kotliny a uhrát klidnou sezonu…
Plány se určitě naplnili. Já jsem věřil, že můžeme uhrát ještě větší úspěch, protože to srdíčko a parta tomu nahrávala. Když jsme se bavili s kluky, tak nepadala slova, že bychom chtěli jít jen přes Tábor. Měli jsme tajný cíl se dostat do baráže.

Stal jste se se 64 body nejproduktivnějším hráčem. Jste se svými výkony spokojený?
Když budu mluvit za sebe, tak jsem nadstandardně spokojený, protože jsem do toho týmu šel, abych mu pomohl brankami i bodově, což se mi povedlo. Tolik bodů jsem ani nečekal, ale jsem za to samozřejmě rád. Musím poděkovat dcerám a přítelkyni, chtěl jsem zůstat doma a pomoci brodskému hokeji a lidem jako David Kozlík, kteří hokej dělají dobře. Mohu být doma a pomoci při výchově dcer, a to se odrazilo i na mých výkonech. Poděkování tedy patří spoluhráčům a rodině.

V příští sezoně budete chtít znovu oblékat dres BK?
Já budu chtít určitě. Vrátil jsem se, abych brodskému hokeji pomohl a posunul ho tam, kam patří a rád bych se více zapojil i do výchovy mladých hráčů. Moje hokejové srdce vždy patřilo Brodu a já bych mu to nyní chtěl vrátit.

Jaký ročník hráčů máte na starosti?
První a druhé třídy. Potom jsem ještě měl individuální tréninky s mladším dorostem.

Nemáte ještě chuť si zahrát I. ligu v podobě třeba střídavých startů?
To je ještě otevřený. Jak jsem už řekl, hlavní slovo bude mít rodina. Opouštět je, když jsem doma, by nebylo pro mě jednoduchý, ale nebráním se ničemu.