Poprvé byl vlajkonošem Plzeňského kraje při olympiádě dětí a mládeže a nyní v Kotlině stojí coby asistent reprezentačního trenéra Vladimíra Růžičky. Po čtvrtečním dopoledním tréninku před druhým zápasem s Norskem poskytl Deníku velmi ochotně rozhovor.

Nedá mi, abych se na úvod nezeptal, jak pro vás bylo těžké ukončit hráčskou kariéru a hned naskočit do trenérské role?

Nebylo. Mě už hokej přestal bavit, takže to bylo úplně jednoduché. Já byl pětkrát zraněný, když jsem končil v Carolině, byla stejně hráčská stávka a já se chtěl stejně vrátit domů.

Každopádně vám trenérská premiéra v roli asistenta plzeňského trenéra Milana Razíma vyšla náramně. Získali jste titul…

Já jsem tam ze začátku působil jako poradce, ale po Vánocích jsem se přesunul na střídačku. Měli jsme super trenérský tým, kromě Milana Razíma i Rudolf Pejchar, dobře jsme se doplňovali a prostě to vyšlo. Hlavně kluci hráli.

Vy na lavičce působíte hodně impulzivně, byl to i jeden z důvodů, proč si vás vybral Vladimír Růžička?

Asi sledoval ty moje výkony na střídačce. Nechci říci, že se cítím jako hráč, ale dokážu se vcítit do jejich momentálních pocitů. Pro mě je to někdy bezmocnost, když na led nemohu vlítnout a něco s tím udělat. Kolikrát si říkám, hele brzdi, už to stačilo. S Vláďou (Vladimír Růžička – pozn. autora) jsme podobné typy, dokážeme si říci vše na rovinu i s Ondrou Weismanem, což je hrozně důležité. S kolegy se musíte respektovat a vycházet si vstříc a v kabině působit jako jeden člověk.

Vy jste nabídku od Vladimíra Růžičky čekal, nebo jste byl překvapený?

Když se změnil trenér u národního týmu, tak jsem byl na volné noze. Jen jsem měl požadavky, že chci dodělat Plzeň, ale určitě mě to potěšilo, akorát bylo jedině, jak si to vyřeším s Martinem Strakou a mojí manželkou, jak to bude časově, ale zatím to funguje.

Vrátím se ke středečnímu zápasu s Norskem. Výhra 6:2 není už až ta obvyklá, protože v uvozovkách hokejoví trpaslíci jdou výkonnostně nahoru, tak jak jste utkání hodnotili?

Určitě tam byly ještě nějaké chyby, které jsme si vyřešili. Dnes asi ten zápas bude o něco těžší, ta mentalita hráčů je vždy jiná při těchto dvou zápasech, což se nám potvrdilo i s Dánskem. Co se týče obrany, tak si myslím, že jsme hráli výborně, přecházeli jsme do rychlých protiútoků, tím jsme jim zlomili vaz. Hráli jsme zodpovědně a gólman Salák chytal výborně. Ale šli jsme do zápasu s pokorou, ale soupeře jsme do ničeho nepustili, a to byla naše deviza.

Co jste říkal divácké kulise v Kotlině?

Já myslím, že byla fantastická. Sice je to malý stadion, ale myslím, že to úplně stačilo a je to taková propagace českého hokeje. Zázemí je tady fantastické.

V Kotlině jste nebyl poprvé…

Přesně tak. Před dvěma měsíci jsem zde byl vlajkonošem za Plzeňský kraj na olympiádě dětí a mládeže, takže jsem si to tady trochu omrkl (úsměv). Sice nebyl led, ale palubovka, ale mně se tady strašně líbí, jen je škoda, že to zde je pro mě z Plzně daleko (smích). Jak říkám, jsem tady z toho prostředí nadšený.

Brodský hokej sledujete?

Abych se přiznal, tak moc ne. Spíše sleduji Beroun, který je blíže k nám, ale určitě přehled o první lize mám.

V Kotlině visí plakáty Josefa Vašíčka a Martina Čecha, kteří už bohužel mezi námi nejsou, jak jste vnímal tyto hráče?

Tohle je velká tragédie, ale bohužel tohle je život. Není to jenom v Kotlině, ale i na jiných stadionech a v jiných sportech. Vždy, když umře mladý člověk, tak je to velká škoda.

Nedá mi, abych se nezeptal, zda chodíte v Plzni na fotbal?

Chodím, ale méně. Jsem nyní docela dost časově vytížený. Mám dvě malé děti, tak se snažím být s nimi. Plzeň většinou dávají v televizi, takže určitě tyto zápasy sleduji. Když mám čas, tak se synem vyrazíme. Je pro mě těžké dostat se na všechny zápasy.

Váš tip na umístění na mistrovství světa?

Já věřím, že dopadneme dobře. Ještě nemáme ten tým úplně poskládaný, ještě na nějaké hráče čekáme, jestli přijedou z NHL, ze Lva, z Magnitogorsku. Ten tým dáváme pomalu dohromady. Máme mladé pracovité hráče, což je důležité, že chtějí. Já bych se nechal překvapit. Ta píle a pracovitost nás může někam dovést.

Jak to vypadá s Jaromírem Jágrem?

Vladimír Růžička s ním mluvil a nechal si pár dní na rozmyšlenou. Určitě bychom ho rádi přivítali.