Richard Cachnín přišel k týmu dva týdny před startem soutěže. „Bylo to náročný, ale je to moje povolání, tak jsem na to kývl. Juniorku jsem dělal s Mírou Dubnem, se kterým jsme se domluvili, řekli si, jak bychom si to představovali, vyšli jsme si ve všem vstříc. Udělal velký kus práce,“ pochvaloval si spolupráci havlíčkobrodský kouč.

Problém ale byl, že nebylo dost hráčů. Přeci jen s jedenácti hráči se extraliga hrát nedá. „Co mělo ruce a nohy, tak odešlo do slavných akademií. Asi osm deset kluků šlo do jakoby lepších akademií. Já o tom nejsem moc přesvědčený. Myslím, že i v menších klubech se dělá hokej dobře. Přeci jen u nás jsou kluci víc vyhraný, jsou víc na ledě, mají možnost se víc ukázat. Ano v akademii je větší konkurence a tlak, ale…,“ řekl Cachnín.

Pomoc nakonec přišla z Jihlavy. „Jelikož s ní máme podepsanou spolupráci, tak nám vyšli vstříc. Navíc se mi podařilo sehnat Jardu Musila, který společně s mým mladým udělali hodně bodů,“ oddechl si trenér BK.

Začátek extraligy byl vcelku dobrý, ale pak přišlo období, kdy někteří hráči neplnili to, co měli. „Týkalo se to hlavně kluků z Jihlavy. Bylo to nejen v trénincích, ale také morálka,“ potvrdil Cachnín. „Navíc jsem věděl, že to bude těžký, pokud nebudeme mít dost kluků, tak přijde marodka a budou odcházet síly. Po vánocích jsme se ale otřepali. Navíc se nám na střídavé starty vrátili kluci z Jihlavy,“ pokračoval brodský šéf lavičky.

Pozitivní pro juniorku bylo to, že její mladí hráči, kteří mají vše před sebou, se dokázali sžít se soutěží. „Měli jsme totiž hned osm hráčů, kteří jsou prvním rokem junior. Kluci se vyhráli a zvykli si na soutěž,“ souhlasil Cachnín. Jeho svěřenci do posledního kola bojovali o play-off. „Náš problém byl, že jsme byli jak Jánošíci. Bohatým jsme brali a chudým dávali. Myslím, že se ale kluci nemají za co stydět. Je to mladé mužstvo, kterou má perspektivu,“ uznal Cachnín. „Navíc vytvořili dobrou partu. A když táhli za jeden provaz, tak dokázali porazit každého,“ dodal.