Zahrál si i za Vsetín, Trutnov a naposledy Pelhřimov. Po dobrých zkušenostech z Francie (třetiligový tým v Evry) byl ale návrat do Havlíčkova Brodu volbou číslo jedna.

Jak se celý váš návrat do Havlíčkova Brodu seběhl?
Já mám v Havlíčkově Brodě rodinu a chtěl jsem se z Francie vrátit domů. Kluky z Brodu znám, byl jsem s nimi v kontaktu po celou dobu, jsou to kamarádi. I veškerý volný čas jsem trávil v Brodě, takže to byla logická volba. Líbí se mi ten přístup vedení k hráčům i fanouškům, ale i přístup hráčů na tréninku. Pokud mám hrát v Česku, tak jedině v Havlíčkově Brodě.

Co vás před rokem do Francie táhlo?
Měl jsem dva sny. A to zahrát si za „áčko" v Havlíčkově Brodě a vyzkoušet si nějakou zahraniční soutěž. Loni jsem měl vlastně obě možnosti, ale zvolil jsem zahraničí. Chtěl jsem si zkusit život v cizině a jsem za tu zkušenost hodně rád.

Proč jste se z Francie vrátil?
Těch důvodů je hrozně moc. Rodina apod. Když to spočítám, je jich minimálně deset. Zkusil jsem si zahraničí a byl jsem maximálně spokojený, ale už byl čas se vrátit.

Je vám teprve pětadvacet let, ale už jste si zahrál ve druhé lize za Vsetín, Trutnov a naposledy Pelhřimov. Je čas se konečně usadit se v domovském klubu?
Doufám v to. Do Pelhřimova jsem šel v době, kdy Havlíčkův Brod hrál první ligu, ale bohužel byl farmou nějakého extraligového celku. Pelhřimov byl blízko, tak jsem zakotvil tam. Teď už doufám, že v Havlíčkově Brodě zůstanu delší dobu. Všechny láká postup zpět do první ligy, a pokud by se to podařilo, máme od trenéra Tottera nastíněno, že by byla snaha, aby zůstal celý tým pohromadě. Kluci pak mají motivaci, že by si mohli zahrát doma první ligu, což by mohlo nalákat i více diváků.

Které ze zmíněných působení bylo pro vás nejvydařenější?
Každé bylo jiné. V Trutnově jsem hrál v devatenácti letech druhou ligu, takže jsem spíše sbíral zkušenosti. V té soutěži hraje plno skvělých hráčů, a není to žádná sranda. Pak jsem byl ve Vsetíně a samozřejmě, to je zážitek. Na play-off chodilo přes tři tisíce diváků. V Pelhřimově jsem si zase zahrál s bratry Hadravovými. Individuálně se mi asi nejvíce vydařila ta předposlední sezona za Lední medvědy.

Vyhnul jste se velmi smolné a zvláštní sezoně u Ledních medvědů. Sledoval jste jejich situaci i z Francie?
Určitě. Jak jsem říkal, kluci Hadravovi jsou moji kamarádi, hodně se vídáme. Sledoval jsem to, ale do vedení pelhřimovského klubu nevidím a nechci se k tomu moc vyjadřovat. Co se týče příušnic, to už je bohužel smůla. Ta karanténa byla povinná a nezbytná, ale hlavní je, že jsou kluci už zase zdraví.

Jaká by měla být vaše role u týmu Bruslařů?
Hlavně jsem byl rád, že o mě byl zájem. I Lukáš Endál nebo David Vala se v průběhu loňské sezony ptali, zda se vrátím. Hlavně bych chtěl poděkovat panu Totterovi, který mě chtěl i opětovně, poté co jsem to loni odmítl. A jaká bude role? To záleží na mně a panu Totterovi. Chceme postoupit, takže to chce vyrovnané lajny a všichni musí být dobře připraveni. Udělám všechno pro to, abych týmu co nejvíce pomohl.

Ondřej Krásný