Čtyřiadvacetiletý obránce Jan Soldán už absolvoval v Havlíčkově Brodě celou přípravu na suchu a od pondělí už s Rebely trénuje na ledě. „Jsem rád, že jsem dostal příležitost zahrát si opět v Kotlině," říká bek, který na Vysočinu přišel na roční hostování z pražské Slavie.

Máte za sebou první tréninky na ledě po návratu z dovolené, jaké byly?
Jako každý rok byly hodně těžkopádné, všichni včetně mě jsou hodně udýchaný. Tyhle začátky jsou vždycky těžké na což berou ohled i trenéři. Je to o tom hodně bruslit a zjistit jak se za ten půl rok led změnil. Za čtrnáct dní bude všechno v pořádku.

Jaké byly vaše osobní pocity po prvních hodinách na bruslích?
Já jsem měl výhodu v tom, že už jsem v posledních čtrnácti dnech trénoval malé děti na jedné hokejové škole, takže mi už bruslení nevadilo. Ale je pravda, že tam jsem trénoval jenom v teplákách, ve výstroji to pak není tak jednoduché.

Máte za sebou první suchou přípravu pod trenérem Karlem Dvořákem, byla něčím zvláštní oproti tomu, na co jste byl doposud zvyklý?
Byla jiná v tom, že jsme o dost víc běhali. Ale každá letní příprava je náročná a nejnáročnější je ta, která zrovna probíhá, to je tak vždycky. Když to srovnám třeba s Petrem Novákem, nebo s Jiřím Doležalem,  zase jsem  zažil něco nového.

Přípravu jste si zpestřil i inline hokejem, ve kterém jste se Slavií Praha vybojoval mistrovský titul. Stihnul jste si vůbec přes léto odpočinout?
U inlajnů  se dá odpočinout, to zase není tak fyzicky náročný sport. Většinou jsme měli  jednou týdně trénink a o víkendu jeden nebo dva zápasy, takže to bylo v pohodě. Já mám naopak rád aktivní odpočinek a nejhorší by pro mě bylo ležet někde na pláži, nebo u bazénu. Jsem rád, že jsem si volno mohl tímhle způsobem zpestřit.

Loňskou sezonu jste strávil v Berouně, byl pro vás návrat do Kotliny jasnou volbou, nebo jste vybíral z více nabídek?
Pro mě to byla jasná volba. Já jsem dostal nabídku s tím, že manažeři Slavie a Havlíčkova Brodu už byli domluvení. Mám radost, že se takhle domluvili a já jsem se moc dlouho nerozmýšlel.

Jaká vlastně byla uplynulá sezona? S Medvědy jste museli hrát baráž o udržení v první lize, takže asi nic příjemného?
Sezona ze začátku vypadala nadějně, ale postupem času se nám přestalo dařit. Rozhodně si nechci stěžovat na Beroun, jsem moc rád, že jsem tam mohl hrát a že jsem tam dostal tolik prostoru na ledě. Ale mrzelo mě, že tam nebyla moc velká parta, nedokázali jsme se semknout, když se nám přestalo dařit a díky tomu také výsledky byly takové,jaké byly. Nakonec se nám sice podařilo udržet Beroun v první lize, ale jako úspěšná se uplynulá sezona hodnotit nedá.

Rebelové mají určitě úplně jiné ambice než Beroun, budete letos pod větším tlakem ať už ze strany fanoušků, nebo vedení?
Samozřejmě větší tlak tu určitě bude. V Berouně vlastně žádný pořádný cíl nebyl. Chtěli jsme sice vybojovat play off, ale tím, jak se tam pořád točili hráči, tak se očekávání pořád snižovala. Já jsem rád za to, že budu teď hrát v ambiciózním mužstvu, protože bez cílů a předsevzetí se hokej ani hrát nedá. Nebo aspoň to potom člověka tolik nebaví.

Co si vy sám od nadcházející sezony slibujete?
Já bych se určitě chtěl dostat do základního kádru, to znamená mezi prvních šest beků. A hlavně se tam po celou sezonu udržet. Doufám, že se to podaří.

Vracel jste se letos do známého prostředí, musel jste se vůbec s někým seznamovat, nebo jste všechny spoluhráče znal?
Pár kluků jsem sice neznal, ale seznamování netrvalo nijak dlouho a nebyl to žádný problém.

Do klubu jste se vrátil opět na roční hostování ze Slavie. Už jste mluvil s trenérem Růžičkou o vaší další budoucnosti po skončení vašeho hostování? Máte představu o tom, co s vámi zamýšlí?
S Láďou Růžičkou se znám velmi dlouho, protože mě trénuje už od páté třídy. O nějaké další budoucnosti jsme se ale nebavili. Pouze o té nadcházející a to tím stylem, že se mě zeptal, zda chci jít do Havlíčkova Brodu a já mu odvětil, že ano. Co se mnou má v plánu dál se teprve uvidí.