Podepisoval jste kartičky s emblémem Seattle. To jen dokazuje, jakým tempem se váš hokejový život momentálně ubírá.
Dělal je Jindra (smích). Nemám mu to za zlé. Musel je vyrobit několik dnů dopředu. Nemohl tušit, co se semele. To jsem netušil ani já. Tohle jsou věci, které se dějí ze dne na den.

Léto tedy prožíváte hodně horké. Je to tak?
Nikdy jsem nic podobného nezažil. Během jediného týdne se toho hodně změnilo. Nakonec jsem se vrátil zpátky do Washingtonu, takže jsem spokojený.

Jak to vlastně funguje v NHL, když hráče vymění. Stále ještě se to dozvídáte od manažerů nebo už jsou sociální sítě rychlejší?Pořád od manažerů. Má to ustálený postup. První zavolá generální manažer klubu, ze kterého jdu pryč a následuje telefonát s generálním manažerem nového klubu.

Měl jste nějaké indicie, že letos budete měnit dres?
Naprosto žádné. Vůbec jsem nepočítal s tím, že by po mě Seattle sáhl. Tohle je ale hokejový život. NHL je byznys, tam se vše děje za pochodu a hráč se musí přizpůsobit.

Seattle po vás přivedl Grubauera, který je považován za jasnou jedničku. Jste rád za návrat do Washingtonu?
Takhle bych to neřekl. Mám to nastavené tak, že se vždy snažím udělat vše pro to, abych byl nejlepší. Tuhle vůli bych měl v Seattlu, kdybych tam zůstal, a se stejným cílem půjdu i do další sezony ve Washingtonu. Chci být v hlavním týmu Capitals, chci chytat.

Zeptám se tedy trošku jinak. Je lepší být v klubu, kde už to znáte?Určitě ano. Znám tam lidi, vím, jak to tam funguje. Nemusím řešit věci okolo. Zařizovat auto, bydlení.

Předpokládám, že do Seattlu jste se přestěhovat nestihl?
To opravdu ne. Začal jsem řešit nějaké s tím spojené věci, ale po návratu do Washingtonu jsem od toho pochopitelně upustil.

Jaký je váš nejbližší program. Kdy vyrážíte do zámoří?
Teď trénuji v Liberci. Chodíme na led i do posilovny. Jsem tam vždy přes týden a na víkendy jezdím domů do Brodu. Odlet se ale blíží, trenér gólmanů mě už kontaktoval. Počítám, že kolem dvacátého srpna poletím.