Transsexualismus je nesoulad mezi psychickým a anatomickým pohlavím. Transsexuálem je buď člověk, který má primární pohlavní znaky muže, ale cítí se být ženou. Nebo naopak ten, který má primární pohlavní znaky ženy, ale cítí se být mužem.

„V posledních letech se to hodně uvolnilo. Lidé se méně stydí a díky dostupnosti informací mohou dříve identifikovat svůj problém. Největší nárůst transsexualismu jsem pozorovala v roce 1989, díky změně společenského klimatu. Další skokové navýšení přišlo s masovým rozšířením internetu a posléze i s využíváním sociálních sítí,“ říká sexuoložka a psychoterapeutka Hana Fifková.

Pro transexuály bývá navíc rozhodující i naplňování vytoužené sociální role, často důležitější než sexuální aspekty. Může to být například profese typická pro pohlaví, s nímž se identifikují.

Úhrady od pojišťovny

Mezinárodní klasifikace nemocí definuje transsexualismus jako „přání žít a být akceptován jako příslušník opačného pohlaví“, přičemž za obvyklé označuje pocit nespokojenosti s vlastním anatomickým pohlavím nebo pocit jeho nevhodnosti a přání hormonálního léčení a chirurgického zásahu, aby tělo odpovídalo tomu preferovanému.

Změna pohlaví je v Česku přípustná na základě posouzení diagnózy i prognózy odbornou komisí, přičemž na nákladech se podílejí zdravotní pojišťovny. Nemá přitom vliv na osobní poměry člověka, automaticky však zaniká manželství nebo registrované partnerství. Sexuolog Jiří Weiss uvádí: „Klient se rozhoduje v zásadě mezi třemi variantami – adaptací na biologické pohlaví, adaptací na psychické pohlaví a procesem přeměny pohlaví.“

Přeměna z muže na ženu či naopak probíhá v několika fázích. Základem je psychoterapie. Operativní změně předchází období minimálně jednoho roku, kdy člověk vystupuje za všech okolností v souladu se svou psychickou identitou. Zároveň jsou mu podávány hormonální přípravky. „Do konce života budu brát hormony na potlačení testosteronu a hormony na potlačení druhotných pohlavních znaků. Výhodou je, že je hradí pojišťovna,“ řekla Deníku Iva Nikol Kuncová, která podstoupila změnu pohlaví z muže na ženu.

Operativní změna pohlaví spočívá u anatomických mužů v odstranění penisu a vytvoření vagíny. Hormonální léčba pak způsobuje zaoblování boků, růst prsou, změnu tvaru ramen a redukci ochlupení. U anatomických žen je chirurgická změna opačná, podmínkou pro úřední změnu je v Česku i odstranění dělohy. Hormonální léčba způsobí zastavení menstruace, mohutnění svalové struktury, růst ochlupení a vousů a změnu hlasu. Samotnou změnu pohlaví hradí pojišťovna, případné úpravy obličeje či těla si už člověk platí z vlastních prostředků.

Podle Hany Fifkové převažují proměny žen na muže, protože ty jsou přijímány společností lépe a proměna bývá jednodušší než u mužů, kteří se stanou ženami. Najít odborníka však není jednoduché. „Prakticky se přeměnami pohlaví u nás zabývá jen asi šest pracovišť. Odborníků na transsexualismus je dlouhodobě asi šest, ale každý má kolem sebe vytvořen tým spolupracovníků,“ vysvětluje sexuoložka.

Změna pohlaví na opačné je velmi závažným životním rozhodnutím, a proto by o něm měl být dotyčný zcela přesvědčen. Celková přeměna trvá několik let, je časově náročná a fyzicky zatěžující.

Co je to LGBT 

Jedná se o zkratku označující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby. V Česku se každoročně pořádá festival Prague Pride, kde se setkávají příslušníci sexuálních menšin a jejich podporovatelé. Letos se v Praze konal ve druhém srpnovém týdnu.