Převaděč se u soudu ke všemu přiznal. Činu litoval a před tříčlenným senátem Okresního soudu v Jihlavě to ve středu osmadvacátého února dával patřičně najevo. Hrozil mu totiž přísný trest. Do jednací síně ho navíc přivedla vězeňská eskorta z vazby. Tam skončil loni v říjnu, když ho na dálničním odpočívadle kontrolovala policie.
Pohled, který se policejní hlídce naskytl po otevření nákladového prostoru, byl moc i na zkušené policisty. „V dodávce se tísnilo dvacet vyčerpaných lidí, kteří tam cestovali několik hodin ve tmě, aniž by se měli čehokoli chytit a měli možnost nadýchat se čerstvého vzduchu,“ uvedl státní zástupce Jan Kadlec. Podle něj šlo o nelidské podmínky, které byly pro uprchlíky těžko snesitelné.
„Lituji všeho a přiznávám, že jsem udělal to, co je popsáno v obžalobě,“ začal Rácz svou řeč, která byla prakticky po celou dobu jednání emotivně zabarvena. Obžalovaný místy plakal a dával si dlaň na srdce. S komunikací mu u soudu pomáhal tlumočník. Po soudu i státním zástupci opakovaně žádal mírný trest, protože se podle svého mínění stal obětí lidí, kteří mu neřekli pravdu o tom, koho bude doopravdy převážet.
„Kvůli válce na Ukrajině jsem přišel o práci. K práci řidiče jsem se dostal přes internet. Byl jsem kvůli tomu ve Vídni a Budapešti. Řekli mi, že půjde o převoz alkoholu. Sebrali mi pas a dovezli k dodávce. Dali mi souřadnice, kam mám jet,“ vyprávěl soudu obžalovaný.
play_fill
Když pak loni osmadvacátého října vyrazil na cestu, jeli za ním i muži, kteří si ho najali. Na Slovensku pak zastavil a do dodávky se mu začali hrnout lidé, které nikdy v životě neviděl. „Dostal jsem strach, protože jsem slyšel o praktikách, že řidiče na nějakém místě zabijí, když pro ně neudělají, co chtěli,“ řekl obžalovaný.
Skupinku dvaceti uprchlíků měl dovézt do Německa. Jenže jeho cesta skončila právě na vysočinském úseku dálnice D1. „Ani jsem nevěděl, že jsem v České republice,“ tvrdil Rácz. Jeho doznání i projev lítosti nakonec na soud zabraly.
play_fill
Přestože cizinci hrozil nepodmíněný trest, soudkyně Tereza Jedličková ho nakonec odsoudila ke dvouletému trestu podmíněně odloženému na zkušební dobu čtyř let. K tomu mu ještě přidala vyhoštění ze země na pět let a propadnutí několika telefonů. „Soud vzal v potaz doznání, projevenou lítost i to, že jde o poslední článek organizované skupiny,“ zdůvodnila verdikt soudkyně.
Rácz se v tu chvíli rozplakal a radostí rozhazoval rukama na všechny strany. Nezvykle emotivní soudní jednání pak obžalovaný dovršil, když se státní zástupce vzdal stížnosti proti rozhodnutí soudu, který Rácze pustil s okamžitou platností z vazby. „Sundejte, prosím, obžalovanému pouta,“ vyzvala soudkyně eskortu. Na to se Rácz vrhl ke stolku státního zástupce a anglicky mu začal vyznávat upřímné díky.
Rozsudek ale není pravomocný. Státní zástupce si v případě rozhodnutí o trestu ponechal lhůtu na případné odvolání. Pokud se odvolá, bude se ještě případem muset zabývat Krajský soud v Brně. Ten by ještě mohl Rácze dodatečně poslat i do vězení.
Jisté ale je, že mladý Maďar bude ještě ve středu propuštěn na svobodu a může se vydat zpět do vlasti za svou dcerou. S tou měl údajně telefonní hovor. „Dcera se mě ptala, jestli mám radši peníze, nebo ji,“ řekl soudu mladík a při těchto slovech se znovu rozplakal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vedoucí spolku na Jihlavsku skončil u soudu, svazoval a zneužíval chlapce
