Jednatřicetiletá rodačka z Ledče nad Sázavou Martina Krupičková chodila do Světlé do Základní školy, a tak je celkem pochopitelné, že i tady, v Galerii Na Půdě, si mohou návštěvníci prohlédnout její malby.

A nejsou to malby ledajaké. Od roku 1999 se věnuje oleji, ovšem nemaluje štětcem, ale špachtlí. „První obraz vznikl k Vánocům jako dárek pro mého anglického přítele. Říkala jsem si, že kdyby mě někdy opustil, ať má na mě nějakou památku. Má rád Prahu a tak jsem mu namalovala Zlatou uličku. Vidíte, a s přítelem jsem devět let,“ usmála se sympatická mladá žena, která je vystudovaná návrhářka pletené módy.

A jak se takovou špachtlí maluje? Na černý podklad se načrtne bílý skeč motivu a pak už maličkou špachtličkou nanáší Martina Krupičková jednu barvu vedle druhé, až vznikne obraz. „I ty nejtenčí čárky se dělají špachtlí. Domy a perspektiva trvá déle, příroda, stromy a voda jdou rychleji. Ale záleží i na velikosti plátna. Některý obraz maluji deset hodin, jiný čtrnáct dní,“ vysvětlila malířka, která by se svému koníčku jednou věnovala na plný úvazek.