Na závěr jim odborníci u Pivovarského rybníka předvedli odchyt ptáků do sítí a jejich kroužkování a seznámili je s několika druhy sov a dravců, s nimiž se mohou setkat při toulkách krajinou.

Vítání ptačího zpěvu se v sobotu na Vysočině konalo také v Jihlavě, Pelhřimově a v Krátké na Žďársku. Tato tradice vznikla ve Velké Británii v 80. letech, Česká společnost ornitologická se k ní připojila počátkem 90. let. Brodští ochránci přírody zvou na jarní vycházku asi od roku 1993. „Přes časnou hodinu se vždy sejde kolem 60 lidí, účast neklesá,“ podotkl Václav Hlaváč z havlíčkobrodské Agentury ochrany přírody a krajiny.

Nejvíc je stále vrabců

Hlaváč připomenul, že nyní jsou ptáci slyšet nejvíce: samička sedí na vajíčkách a zpívá sameček. „Jeho zpěv má za cíl vymezit hnízdní teritorium, aby měli dostatečný prostor pro vychovávání potomstva,“ vysvětlil. Až se narodí mláďata, budou oba rodiče zaměstnáni sbíráním potravy.

Na Českomoravské vrchovině pravidelně hnízdí asi 150 druhů stálých i stěhovavých ptáků. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, která vznikla asi před měsícem, si do loga vybrala skorce vodního. Předseda pobočky Jaromír Čejka řekl, že tento druh je pro kraj typický. „Provází proudící vodní toky a je indikátorem čisté vody,“ vysvětlil.

Zastoupení ptačích druhů se mění pomalu, rozdíly jsou patrné až s odstupem několika desítek let. Například hýl rudý se v kraji začal objevovat až koncem 80. let, naopak vytrácí se čejka chocholatá. Nejpočetnějším druhem jsou stále vrabci, ačkoliv kvůli změnám v hospodaření jejich počet za poslední půlstoletí výrazně klesl.