S minimem pohybů, ale o to větší hrou gest, mimiky i řečí očí dokázali divákům čtyři herci vsunout až do srdce ostří bolesti, kterou Židé zažívali s každým dalším zákazem, nařízením, jež z nich dělalo nelidi. „Hvězda namísto srdce – možná, aby se do nich mohli nacisté lépe trefit,“ deklamovala Ester Janečková a spolu s kolegy popisovala pocity lidí transportovaných do Terezína i dál na východ.

„Transporty na východ byly stále častější. Východ, toho se lidé báli a přitom nevěděli, že tam proniká do vykachlíkovaných místností cyklon a celé dny šlehá oheň z pecí,“ pokračovala Ester Janečková, známá především divákům televizního pořadu Pošta pro tebe.

Desítka lidí vycházela z kina s uslzenýma očima a i přes poklidný podvečer jim v hlavě stále zněl výčet transportů: … dne 23. dubna odjelo tisíc lidí do Lublinu, jen jeden se vrátil, dne 26. dubna …