VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Oldřich Stránský: Díky táboru v Lípě jsem přežil celou válku i koncentráky

LÍPA/HAVLÍČKŮV BROD – Ještě nedávno nikdo téměř netušil, že v nevelké obci osm kilometrů za Havlíčkovým Brodě byl za druhé světové války pracovní tábor. Dnes se tato informace díky výstavě s židovskou tématikou v Muzeu Vysočiny dostává ke stále více lidem.

24.6.2007
SDÍLEJ:

Přežil koncentrák i bombardování. Kde bere šestaosmdesátiletý Oldřich Stránský tolik elánu a energie. Napsal knihu, beseduje o tom, co zažil a jeho psychická svěžest a přehled je až k neuvěření.Foto: DENÍK/Hana Tonarová

A také díky šestaosmdesátiletému Oldřichu Stránskému.

Ten tu totiž prožil několik měsíců svého života a i po letech tvrdí: „Díky táboru v Lípě jsem přežil válku.“ Kromě něj totiž prošel i dalšími koncentráky, ovšem tvrdšího zrna. Zažil řadu náletů, a když slyší dnešní debaty o radarové základně, jednoznačně jí říká ANO.

Oldřich Stránský pocházel z česko-německo-židovské rodiny z Českého Brodu. Po norimberských zákonech nemohl pokračovat ve studiu a dostal se do zahradnické firmy. Vystěhovalecký úřad zřídil pro židovské mladíky přeškolovací tábor, kde se měli rekvalifikovat na zemědělce s tím, že se později odstěhují tam, kde jich bude třeba. Jenže válka tyto plány Němců posunula a tábor v Lípě byl předstupněm mnohem horších míst.

Jen tři měsíce…

Původně tam měli mladíci jezdit po třech stovkách na tři měsíce, pak se zase vyměnit a zpočátku tomu tak skutečně bylo. Pamatuji si, jak jednou přišli za mým otcem, ať jednoho ze svých synů také pošle, a on poslal mě,“ vzpomínal při besedě v Muzeu Vysočiny Oldřich Stránský.

Shodou okolností Stránského do Lípy poslali ve stejný den, kdy začala válka proti Sovětskému svazu – 22. června 1941. V novém domově strávil dva a čtvrt roku v relativním klidu. Ještě předtím, než měl po třech měsících odjet domů, totiž padly podmínky, na jejichž základě do tábora nastupoval. Začaly také transporty Židů, takže během následujících dvou let byla zdecimována téměř celá židovská komunita, která čítala přes osmdesát tisíc lidí.

„Byl to jeden z tragických bodů mého života. Když jsem jel do Lípy, loučil jsem se s rodiči a bratrem s tím, že tři měsíce je krátká doba a brzy se uvidíme. A já už je vlastně nikdy neviděl. Rok po mě šli do transportu do Terezína a začátkem června byli ve dvou velkých transportech, které šly na východ a hned do plynu. To já ale nevěděl,“ vzpomíná Stránský. Tehdy dostal lístek od kamarádky, že maminka je neznámo kde a tatínek a bratr na práci, což v překladu znamenalo, že jsou všichni asi mrtví.

V Lípě nebyl žádný ostnatý drát nebo přehnané hlídání. Chlapci věděli, že pokud utečou, odnese to rodina. Mladíci zkoušeli ve volných chvílích divadlo, měli pěvecký sbor, vydávali své noviny, hráli šachy. Jen děvčata se tu netrpěla. Bylo to riskantní, a pokud se přišlo třeba jen na to, že si židovský kluk píše s českou dívkou, šel do koncentráku hned. „Lípa byla precizní předehrou před krutým koncentrákem. Díky ní pro nás pak Osvětim nebyla takový pád do ledové vody.

Terezín, Osvětim…

„Byli jsme už zvyklí na fyzickou práci, řvaní, méně jídla a disciplínu,“ myslí si. Dnes po táboře v Lípě zůstal jediný objekt někdejší umývárny. Po válce byl statek vrácen původním majitelům, kteří se vrátili z vyhlazovacích táborů. V roce 1948 jim ho znovu odebrali, ovšem tentokrát komunisté.

V Lípě byl Stránský do září 1943. Pak začali Němci svážet i mladíky ze smíšených manželství, kteří většinou válku přežili, i když šli v roce 1944 do Terezína. „Když člověk pracuje v zemědělství, nemůže umřít hlady. Vždycky bylo co jíst – brambory, zelenina, díky tomu jsem taky přežil,“ dodává pamětník, který později o Lípě i dalších koncentrácích napsal knihu nazvanou Není spravedlnosti na zemi. Mimo to je i jedním z hrdinů dokumentárního filmu, který se v Lípě o táboře v 90. letech minulého století točil.

Do Terezína přišel tedy Stránský v září roku 1943 a našel tu už pouze svou sestřenici. Po třech měsících šel dalším transportem do Osvětimi. „Něco málo se vědělo, ale většinou to lidé vědět nechtěli. Pět tisíc lidí nás tenkrát jelo nacpaných po padesáti v dobytčácích. Mohli jsme si vzít padesát kilo zavazadel, ale to měl málokdo,“ vybavuje si rychle.

Vyletíš komínem

Na nádraží v Osvětimi byli lidé holemi nahnáni do pětistupů a do náklaďáků. První dojmy nenechaly člověka na pochybách: les baráků, ostnaté dráty, věže se strážemi. Odtud se utéct nedá. Cestou mě oslovil vězeň, ve kterém jsem poznal kamaráda, a řekl: „O co nechceš přijít, tak mi to dej. Zítra vás naženou do umýváren a všechno vám vezmou. A to bys tady tu zimu nepřežil.“ Stránský mu věřil a vyplatilo sejmuto.

Další štěstí měl, když v jednom ze svršků našel sto a dvacetidolarovou bankovku. Za peníze a cigarety se totiž v táboře nechalo koupit téměř vše. Hned na začátku jim však spoluvězni řekli, co je čeká: Vyletíš komínem.

Jenže po třech měsících přišli esesáci znovu a kdo byl v táboře déle než půl roku, měl být přeřazen na jinou práci, když před tím o tom napsal domů příbuzným nebo známým, ovšem datovat lístek měl až následujícím měsícem. „Kamarád mi říkal, že jdou do plynu. Dal mi své oblečení a hodinky. Stalo se to 7. března na Masarykovy narozeniny,“ dodal Oldřich Stránský.

Když se pak dostal ze zápalu plic, sehnala mu sestra jeho maminky práci u pracovní skupiny, která odnášela mrtvé z bloků. Za jednu mrtvolu byla polévka navíc a jídlo byl krok k přežití. Jenže se blížil půlrok Stránského v Osvětimi a začal se bát, že ho také čeká plyn.

Bombardování Drážďan

Mezitím se však změnila situace v Německu, Hitler nevítězil, zemi měl rozbombardovanou a nebylo dost lidí na práci. Vybrali tedy tisíc Židů a poslali je do Německa odklízet trosky.

„Zažil jsem tam čtyři velké nálety. Teď, když slyším o radarech a obraně, jsem jednoznačně pro. Představte si, že Němci měli málo krytů, takže nás nahnali jen do dřevěných baráků, otevřeli jsme okna a lehli si na podlahu,“ líčil dál. V Drážďanech později stavěli protiletadlové bunkry, ale lidé už v té době věřili, že válka skončí brzy a špatně pro Němce. Pak přišlo bombardování Drážďan. „Mnoho lidí ho odsuzovalo, ale můžu potvrdit, že teprve, když ho Němci pocítili na vlastní kůži, pochopili, že je konec a válku nevyhrají,“ pokračoval ve vyprávění o osudových chvílích na přelomu války.

Jak se blížila fronta, odvezli Němci vězně do Sachsenhausenu a okolních táborů. Někteří šli na pochod smrti, pro jiné poslali vagóny z Terezína, kde v té době řádil skvrnitý tyfus. Tisíc lidí šlo z Osvětimi do Německa, osm set na pochod smrti a do Terezína jich dorazilo pouze 126. Stránského a dalších pětačtyřicet lidí odvezli do Sachsenhausenu, kde je chtěli Němci zplynovat, ale už k tomu nedošlo.

24.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 15 000 Kč

Prodavači potravinářského zboží prodavač/ka - číšník/servírka. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: - příjemné vystupování, ochota, zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství, - prodej a obsluha v nové kavárně nad potravinami Hejkal, Osobní kontakt možný po předchozí tel. dolmuvě.. Pracoviště: Hejkal s.r.o., Dolní, č.p. 153, 580 01 Havlíčkův Brod 1. Informace: Markéta Hejkalová, +420 777 616 158.

Gastronomie - Gastronomie Pomocní kuchaři 20 000 Kč

Pomocní kuchaři pomocný kuchař/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: prac. doba PO-PÁ 7:00 - 15:30 a 13:30 - 22:00 hodin , Osobní kontakt možný PO a PÁ 8-12 hodin.. Pracoviště: Albert berisha - pracoviště, Koželská, č.p. 205, 584 01 Ledeč nad Sázavou. Informace: Albert Berisha, +420 776 315 423.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 27 000 Kč

Řidiči nákladních automobilů (kromě tahačů) řidič nákladního auta + obsluha hydraulické ruky. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 27000 kč, mzda max. 32000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Osobní kontakt možný po předchozí tel. domluvě.. Pracoviště: Šuta - meta s.r.o.- kovošrot štoky, 582 53 Štoky. Informace: Kateřina Vašíčková, +420 777 265 057.

Výroba - Výroba Provozní zámečníci, údržbáři 150 Kč

Provozní zámečníci, údržbáři údržbář kancelářských a bytových prostor. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 150 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: - manuální zručnost, flexibilita, spolehlivost, výhodou praxe na obdobné pozici, - údržba kancelářských prostor a dvou bytů (Smetanovo nám. 1859 a Trčkova 290, HB) - jednou týdně kontrola stavu objektů a zajištění drobných oprav a údržby domácnosti (běžné práce technického charakteru, např. výměna zámkové vložky, montáž nábytku, čištění odpadů, výměna žárovky atd.), - pracovní dobu lze přizpůsobit možnostem pracovníka, Osobní kontakt možný po předchozí tel. domluvě.. Pracoviště: Centrum j.j.pestalozziho, o.p.s. - dům na půl cesty havlíčkův brod, Beckovského, č.p. 1882, 580 01 Havlíčkův Brod 1. Informace: Lenka Dlouhá, +420 775 592 930.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V regionu se běhá pro dobrou věc

Módní přehlídka v rámci ZUŠ Open v Bystřici nad Perštejnem.
20

Mladí umělci vyšli do ulic. Na sedmnácti místech Vysočiny

Víkend v Brodě dětem nabídne cestu do pohádky

Havlíčkobrodsko – Oblíbenou pohádkovou cestu si pro děti připravilo havlíčkobrodské Mateřské centrum Zvoneček. Akce se koná v sobotu 26. května od 14 hodin.

Merkurovy medaile putují na Havlíčkobrodsko

Havlíčkův Brod – Udílení zlatých a stříbrných Merkurových medailí Hospodářské komory ČR (HK ČR) se uskutečnilo v předvečer XXX. Sněmu HK ČR v Ostravě. Za Okresní hospodářskou komoru Havlíčkův Brod (OHK HB) získali medaili podnikatelé Jiří Holešák a Igor Zahrádka.

Novinářskou cenu v Brodě získala Světlana Witowská

Havlíčkův Brod – Novinářskou cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2017 ve čtvrtek v havlíčkobrodské radnici převzala Světlana Witowská z České televize. Ceny již dvacet let uděluje Nadace Český literární fond Praha. Od roku 2000 se novináři na předávání prestižních žurnalistických ocenění sjíždí právě do Havlíčkova Brodu.

Nový supermarket v Brodě roste před očima

Havlíčkův Brod - Jako z vody roste nový supermarket v Havlíčkově Brodě vedle silnice na Jihlavu. Nicméně jeho konkrétní účel je zatím zahalen tajemstvím. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT