„Slečna řekla, že to nechává na mně, prý je jí to jedno,“ prozrazuje kadeřnice ze Žďáru nad Sázavou Lenka Urbanová a rychle šermuje nůžkami nad hlavou návštěvnice, která zatoužila po „crazy hair“.

Přesnou představu ještě nemá, při práci většinou improvizuje. Na pódiu to právě roztáčí nadějná hvězdička Ewa Farna. I když zpěvačka s polskými kořeny prorazila s diskotékovým hitem Měls mě vůbec rád, její vystoupení se nese v překvapivě rockovém šatu. Ten jí popravdě sluší mnohem víc. S úderem devatenácté hodiny se se svou kapelou objeví charismatický David Koller.

Od bicích, k ústní harmonice, přes kytaru až po zpěv – to všechno stíhá, a přitom ještě přirozeně komunikuje s publikem. „Jak se správně slovensky řekne: Nič nie je nastálo, nebo nič nie je nastalo?“ „Nastálo!“ přichází nápověda z publika. „Nemělo to žádný speciální význam,“ svěřil se po koncertě do maxima vyždímaný Koller.

„Říkám, co mě právě napadne. Se slovenštinou přicházím do kontaktu pravidelně, kromě toho, že jsem měl manželku Slovenku, tak v kapele mám vždy jednoho nebo dva slovenské muzikanty,“ vysvětluje.

Zpěvák se právě vrátil z třídenní dovolené v Chorvatsku. Prý mu ale nedělalo problém naskočit opět do pracovního tempa.

„Tohle je radost. Přesně před týdnem jsme se vrátili z Ameriky, kde jsme odehráli asi osm koncertů,“ vzpomíná, „tam jsme lítali z vystoupení na vystoupení i tisíce kilometrů, to bylo podstatně náročnější.“

Ještě donedávna David Koller festivaly vůbec nehrál. „S výjimkou slovenské Pohody,“ podotýká. Letos to byl po několika letech jeho první. „Je to šance dostat se k lidem, kteří by za normálních okolností na náš koncert třeba nepřišli,“ říká. Je to pro něj zajímavá zkušenost i proto, že dvouhodinový koncert musí najednou vtěsnat do hodiny a čtvrt.

„Playlist skládáme trochu jinak, řekl bych, že musíme mít větší tah na branku,“ uzavírá s úsměvem Koller, který se příští rok zase na žádném festivalu neobjeví.