Festivalové léto ve Dvorku u Přibyslavi vyvrcholilo o víkendu

Obě studují Nonverbální a komediální divadlo na pražské HAMU. Scénka s dokonale propracovanými pohyby vznikla jen před několika dny. „Tématem je žena. Představujeme panenky, kterým do jejich života přiletí fotbalový míč,“ vysvětluje podstatu pantomimy Veronika. Podle jejich slov by měl být míč symbolem mužství. „Na základě toho vlastně vznikne mezi oběma panenkami konflikt,“ popisuje.

Dívky si choreografii tvoří samy, není to však jednoduchá záležitost.

„Chce to dobrý nápad. Já nejraději pracuji způsobem jasné linky, na jejíž základě improvizuji,“ prozrazuje systém práce Veronika.

„Jenom týden třeba trvá přemýšlení nad nápadem a jeho realizací,“ přidává se Eliška. Studentky v kostýmech panenek působily v sobotu jako spojovací článek mezi jednotlivými vystoupeními.

Třicet minut ze života úředníka

S vtipnou ironickou autorskou básní se za pár minut představil Petr Hons alias Hugo Kondor, jak si ve svém díle z dob nedávno minulých říká.

Jeho asi třicetiminutové vystoupení bylo plné vášnivých gest, sebeironie, ale i vtipnou ukázkou prototypu úředníka v době totality, kdy se víc pilo než pracovalo.

„Nejlíp se mi tvoří, když jsem zrovna na něco namíchnutej, ale například i z radosti,“ říká Hons. Někdy má asi půlroční období, kdy ho to baví a píše v kuse. „Pak ale třeba přejde rok a já do ničeho ani nebrknu a dokonce se mi to hnusí,“ směje se.

Manželka prý jeho uměleckými výtvory moc nadšená není, možná i proto svoje básničky vypráví převážně v hospodě nebo u ohně mezi přáteli. „Moje žena, ta to přímo nenávidí, když se takhle otevřu. Na druhou stranu, já se jí ani nedivím,“ poznamenává Hons, který úřaduje už pětatřicet let a má tedy z čeho čerpat.

Festivalové Léto na Kolonce osvěžil také jazzový orchester Himbeere Brombeere, pohádka pro děti o Krokodýlovi na sněhu, ale i pozoruhodná výstava fotek Rudy Šmída Strašáci.