V divadelní hře zazní písně Edith Piaf nebo hudba Vangelise

Pabla Picassa hraje Milan Kňažko, slečnu Fischerovou Vilma Cibulková. Je Paříž roku 1941 a Pablo Picasso je se slečnou Fischerovou vyslýchán. V inscenaci zazní písně Edith Piaf, scénická hudba Ondřeje Adámka a Vangelise. Oba hlavní představitelé byli za tuto roli nominováni na Cenu Thalie za rok 2006.

Většina všech řečí, které na scéně z úst hlavních protagonistů poplynou, mají ovšem pravdivé historické jádro. Pablo Picasso byl totiž opravdu v době německé okupace Francie v Paříži a Němcům jeho malby – stejně jako díla jiných „zvrhlých“ umělců – ležely v žaludku. Proběhlo i ono „setkání“ v Tuilleriích, na kterém byl podle dochovaných záznamů nacistů Picasso opravdu přítomen.

Naproti tomu všechno, co se na scéně bude dít, ovšem nemá žádný historický podklad, je to jen a jen výplod autorovy fantazie. Celá situace je ryze fiktivní, i když má bolestivě reálný základ. Nevíme, jestli se v Picassově životě skutečně odehrála podobná hodina a půl. Ale dokážeme si docela dobře představit, že pokud ano, mohla proběhnout právě takhle.