Novinek se na letošním, již třináctém ročníku objevilo dost: přibyla například „třída“ zaměřená na různorodé pohybové aktivity (tance, jógu, žonglování i bojové sporty). Dále třeba tematické linie o televizních seriálech Heroes a Prison Break nebo o neobyčejných příbězích polského autora Andrzeje Pilipiuka, respektive jeho hrdiny Jakuba Vandrovce.

Místní se bojí?

V nabídce je i program, který není vyhrazen úzké skupině zasvěcenců – vždyť jeden z programových bloků je věnován Járovi Cimrmanovi, na své si přijdou milovníci populárního televizního seriálu Červený trpaslík nebo počítačových her. Kromě jádra organizátorského týmu, které tvoří převážně místní mladí lidé, však obyvatele města akce příliš neláká.

„Mrzí nás to. Festival by mohl být zajímavý i pro Chotěbořáky, ale bohužel skoro nechodí. Přitom na rozdíl od návštěvníků odjinud nemusejí řešit ubytování a stravu. Snad jsou za tím nějaké obavy,“ říká hlavní organizátor festivalu Václav Pravda.

Jistou „třecí plochu“ mezi návštěvníky a místními představuje rušení nočního klidu nebo nesprávné parkování. „Písničku Knocking On Heaven's Door mám ráda, ale ne drnkanou na kytaru ve dvě hodiny v noci,“ postěžovala si Deníku obyvatelka jednoho z domů v blízkosti festivalového areálu a poukázala na to, kolik aut kolem bloku parkuje na chodníku nebo v protisměru.

„Strážníci se snaží být tolerantní a řeší tyto věci většinou domluvou. Jedná se tu sice o zvláštní, ale kultivované lidi. Nechají si domluvit,“ řekl ředitel městské policie Jiří Novotný. „Už jsme ale udělili i pokuty, protože tolerance zase má své meze. V úterý někdo skákal v noci do kašny,“ dodal.

Páky, jak na neukázněné návštěvníky ale mají i sami organizátoři. „Účastníky si evidujeme, a tak, když někdo vážně porušuje pravidla, není problém mu účast na příštím ročníku zakázat. Už jsme to v minulosti udělali,“ říká Václav Pravda.