Tato spisovatelka se narodila v bouřlivém roce 1848. „Byla nemanželské dítě, což v té době byla velká hanba,“ vypráví Barbora Voldřichová, která diplomové práci o životě a díle brodské spisovatelky věnovala rok života.

Anna Jahodová-Kasalová strávila mládí v chalupě svého dědečka na brodském předměstí, kam ji matka odložila. Záhy ji začaly zajímat různé pověsti, pohádky a pověry, které si postupně zapisovala. Sousedé ji proto měli za podivínku. Ani vlastní rodina neměla pro její sběratelskou činnost moc pochopení. Mladá dívka se měla hlavně naučit vést domácnost, ne sbírat báchorky.

Být víc než jenom žena v domácnosti

V roce 1871 se provdala ze krejčího Josefa Jahodu. Rodinu však provázely finanční potíže. Na knihy musela tvrdě šetřit, milované divadlo pro ni bylo vzácností.

Její prvorozený syn, Josef Jahoda, se stal spisovatelem. „Chtěla psát, tvořit, být víc než jen ženou v domácnosti,“ popisuje Voldřichová. Psaní jí ale ztěžovala tuberkulóza, se kterou bojovala téměř sedmnáct let. Podlehla jí v roce 1917. Pohřbena je na havlíčkobrodském hřbitově u kostela svatého Vojtěcha.

Ačkoliv Anna Jahodová bydlela v malém městě, často publikovala v časopisech a živě se zajímala o národní život. Mezi její literární práce patří také povídky a vzpomínky na významné osobnosti (Karel Havlíček Borovský, František Jaromír Rubeš). „Získala pouze základní vzdělání, a přesto jsou její povídky a básně na slušné úrovni. Už jen soupis jejích článků, básniček a dalších prací budí úctu,“ vysvětluje Voldřichová. V okresním archivu v Havlíčkově Brodě jsou uložené i dopisy, které spisovatelce poslal Adolf Heyduk, Ladislav Quis nebo Jaroslav Vrchlický.

Pověsti, které léta shromažďovala, jsou dodnes významným historickým pramenem. „Za rok by mělo vyjít nové vydání brodských pověstí, ve kterém budou i pověsti Anny Jahodové-Kasalové,“ řekl Pavel Rous z havlíčkobrodského muzea.

Zuzana Klementová