„Chtěl bych, aby si každý z vás dnes odnesl s sebou nějakou písničku. A protože jste každý jiný, budou i dnešní písničky hodně různé,“ řekl hned v úvodu.

A co slíbil, splnil. V rychlém sledu přítomné rozezpíval Hlídačem krav a Ostravou, zmrazil Velkou vodou, rozněžnil Zatímco se koupeš a pro fajnšmekry naservíroval alternativně filozofickou Přimhuř oči.

Ta je jednou z písní, které by se měly objevit na jeho příštím albu. Melodie pro ně si chce vypůjčit od kolegů po celém světě, přeložit a nazpívat. „Škoda, že musíme sedět. Člověk by se vestoje mohl aspoň víc pohupovat,“ šeptla jedna z divaček, Kateřina Koniariková z Oudoleně. A její názor sdílel celý sál. Téměř každý si podupával nohou či pokyvoval hlavou do taktu.

Přizval si na pódium hosta

Brzy po začátku koncertu si na „Těšínskou“ pozval Jarek Nohavica na pódium svého hosta, kterým byl vynikající varšavský akordeonista Robert Kuśmierski.
A byl opravdu platným parťákem. Nohavicovým písním vykouzlil nástrojem atmosféru.

„Když ucítím v sále smutek a depresi, proložím písničky drobnými fejetonky, kterým říkám virtuálky. Každou neděli napíšu jednu, a když k nim sedám, nikdy dopředu nevím, o čem budou,“ vysvětlil Jarek.

A skutečně. Kdykoli byli posluchači zatažení příliš hluboko do melancholie či nostalgie písní, virtuálky to rychle spravily. Slyšeli jsme Letěly bacily, Penzion Česko i Malé české blues aneb Doprdelepráce. Všechny jsou zdarma ke stažení na webových stránkách Nohavici…
PS: Já si z koncertu odnášela Ostravu.

(han)