Svého Čtenáře roku hledaly knihovny větší i menší a s potěšením bylo možné pozorovat, že to s tím nečtením populace není zase tak hrozné, jak by se mohlo zdát. Statistiky se dělají celoročně na všechno možné, počty přečtených knih u jednotlivých čtenářů mezi ty nejvyhledávanější či nejdůležitější však většinou asi nepatří, o to překvapivější byla ta výsledná zjištění.

Každý týden dvě knihy

Všichni soutěžící, byť byli třeba i z malých knihoven, kde knižní fond nemusí být nijak bohatý, se dostali přes laťku 100 knih. Naoko nijak závratná cifra, pokud si ale uvědomíme, že rok má 52 týdnů, připadají na každý týden zhruba dvě přečtené knihy, a to v době současného uspěchaného životního tempa rozhodně není málo. Kdo o sobě může říct, že si týdně najde čas na dvě knihy?

Akce, které podporují čtenářství a dávají najevo, že si cení přízně svých čtenářů, rozhodně mají smysl.

S tímto cílem SKIP také soutěž Čtenář roku 2011 vyhlásil; je důležité ukázat, že kniha není okrajová a nudná záležitost, které v seznamech koníčků a aktivit patří poslední příčky, ale naopak prestižní a společenská. A v neposlední řadě je soutěž také důkazem toho, že číst se vyplatí!

Krajská knihovna Vysočiny vyhlásila svého Čtenáře roku druhý březnový týden.

Vítězkou v Havlíčkově Brodě se stala Jana Kubátová, která si za loňský rok vypůjčila 645 knih. S tímto počtem postoupila do kola krajského, které se konalo 16. března 2011 v Krajské knihovně Vysočiny. Záštitu nad celou akcí převzal Tomáš Škaryd, člen Rady kraje Vysočina pro oblast cestovního ruchu a kultury.

Cenou pro vítěze krajského kola pak byly dary od kraje Vysočina, Krajské knihovny Vysočiny a poukaz v hodnotě 2 000 korun na nákup knih dle vlastního výběru; cenu věnoval SKIP a firma SKANSKA.

I když je počet 645 knih opravdu úctyhodný, na výhru, ač je to neuvěřitelné, přesto nakonec nedosáhl.

K tomu by Jana Kubátová potřebovala ještě dalších 223 knih. Počet, který by mnohde sám o sobě stačil na vítězství, byl tady jen ukazatelem rozdílu mezi prvním a druhým místem. Jak snadné počty prozradí, výsledek zajišťující vítězství činil 868 knih.

Takové množství přečetla a vítězem krajského kola soutěže Čtenář roku 2011 se stala osmasedmdesátiletá Hedvika Jirásková, neuvěřitelně pilná čtenářka Městské knihovny Chotěboř.

Nad tak vysokým počtem knih užasli všichni přítomní, Hedvika Jirásková se však tvářila, že je to naprosto normální, a v podstatě nechápala, proč se takové samozřejmosti neustále všichni diví.

Sama naopak nemohla uvěřit, že by díky něčemu tak běžnému, jako je čtení, mohla postoupit do celostátního kola a jet do Prahy.

Jen pro úplnost dodejme, že na třetím místě skončila čtenářka Jarmila Borovská, čtenářka Městské knihovny v Ledči nad Sázavou, s počtem 534 knih.

I ve svých letech si Hedvika Jirásková zachovává skvělý smysl pro humor, bystré úsudky a vtipné glosy, kterými bavila všechny přítomné.

Krajské kolo Čtenáře roku 2011 se tak pro všechny zúčastněné stalo příjemně strávenou a obohacující akcí, na kterou budou jistě rádi vzpomínat. I kdyby měla soutěž Čtenář roku 2011 jen jeden význam, a to takováto setkání, splnila svůj záměr na sto procent.

Hedvika Jirásková: Na knížky si najdu čas vždycky

Četla jste vždycky tolik knih?
Ano, vždy jsem četla hodně, měla jsem a mám ke knihám velký vztah.

Čtete už odmala?
Ano, knihy mě vždycky bavily, provází mě celý můj život.

Kdo vás ke čtení přivedl?
Tak to opravdu nevím, to si nepamatuju, prostě najednou jsem četla a už mi to zůstalo.

Stíháte při takovém počtu knih i něco jiného?
Ale to samozřejmě! Dokonce, když jsem byla mladá, zvládala jsem třeba tři věci naráz – vařit, hlídat malého syna a do toho číst jemu i sobě Tři mušketýry, třeba. Dneska toho zvládám taky víc, ale postupně. Pro mě je hlavně důležitý řád. Takže ráno mám vyhrazené pro kávu a křížovky, odpoledne pak pro odpočinek a podvečer už plně věnuju knihám.

Jaký žánr máte nejraději?
Tak dříve to bylo mnoho různých žánrů, závažnějších témat, psychologické, sociální romány apod., dneska už ale potřebuju odlehčenější témata, prostě knihy, o kterých vím, že dobře dopadnou.

Když se vám vybraná kniha nelíbí, dočtete ji i tak?
No, když se mi to nelíbí, nechám toho po pár stranách, ale většinou se k tomu za čas vrátím, a pak už to většinou dočtu, prostě to nechám uležet.

Čtete i něco jiného než knihy?
Čtu i časopisy, záleží, jakou mám náladu. Na knížky si ale čas najdu vždycky.

Jana Fialová